Je to jen pár týdnů od chvíle, kdy jsem využila nabídky navštívit akci věnovanou včelkám, medu a produktům z něj. A jen před pár dny na pozemku ministerstva životního prostředí vyrostla něco jako „rotunda“ s panely s fotografiemi a zajímavostmi z Národního geoparku Krajina Břidlice.

A následně přišel e-mail od kolegy z odboru geologie s pozvánkou na akci, při které bylo možné se dozvědět i něco blíže, zhlédnout ukázku práce s břidlicí a dokonce si její opracování vyzkoušet na vlastní kůži. A tak jsem místo polední pauzy vzala mobil, papír, propisku a vyrazila před budovu na místo samé.

Co je to „geopark“?

Jde o geologicky cenné území, kde místní obyvatelé spolupracují se státními, neziskovými i soukromými organizacemi a podporují rozvoj oblasti, návštěvnost, prezentaci a rozumné využívání dědictví Země – jedná se jak o geovědní projekty, ale i jiné zajímavosti, kulturní, ekologické, archeologické a historické památky. V geoparcích není omezeno hospodaření, ale věnuje se zde pozornost zachování významných míst.

V rámci UNESCO existuje 127 geoparků ve 37 zemích.

Území České republiky má díky své přírodní, kulturní i historické pestrosti právě přesně ty podmínky, které se hodí ke vzniku geoparků. Geoparky v České republice jsou: Geopark Český ráj, Geopark Egeria (KVK), Geopark Železné hory, Geopark Podbeskydí, Geopark Kraj Blanických rytířů, Geopark Ralsko (Českolipsko), Geopark Vysočina, Geopark Broumovsko, Geopark Krajina Břidlice, Geopark Královská Šumava. Územně největší národní geopark je Geopark Barrandien.

Mezi šest hlavních kritérií pro jejich fungování patří:

1. Zachování geologického dědictví pro budoucí generace
2. Vzdělávání široké veřejnosti
3. Soulad s principy udržitelného rozvoje
4. Působení v součinnosti s dalšími národními a mezinárodními programy
5. Definování limitů geoparku
6. Dostatečně rozsáhlá plocha, umožňující rozvoj oblasti (toto zahrnuje krajinu, generující hospodářskou aktivitu, ohniska pro stimulaci hospodářského rozvoje a místa geologicko-paleontologického dědictví s archeologickými, ekologickými, historickými a kulturními složkami).

Geoparky tak celé naší společnosti přinášejí mnoho příležitostí, jak území chránit, ukázat jeho přírodní, kulturní význam a rozvíjet ten, který region. Jedním z cílů prezentace takového území je např. propagace tradičních řemesel. Ukazují nám také, jak na takovém území žít v harmonii mezi neživou a živou přírodou, člověkem a kulturou…

Pokud vás něco z výše popsaného zaujalo, je tu pár tipů, kam se vypravit za aktivním odpočinkem a poznáváním Krajiny Břidlice.

Zkameněliny můžeme tak spatřit na nalezištích Nízkého Jeseníku, v údolí řeky Bystřice, nebo Moravice, Odry… Mezi sběrateli fosilií rostlin, ale i fauny, je velmi známá rokle ve Šternberku-Chabičově. Nachází se zde například specifický druh trilobitů Illaenula illaenoides. V Budišově nad Budišovkou se nabízí návštěva Muzea břidlice; Budišovskem a Vítkovskem vede NS Břidlicová stezka.

Přestože jsou pro toto území typické „usazené“ horniny, lze tu objevit i projevy vulkanické činnosti. Narazit tak můžete na „Polštářové lávy“, což jsou útvary, vznikající rychlým ochlazením lávy po styku s oceánskou vodou a můžete je spatřit v okolí Šternberka. Nebo se vydat prohlédnout si Přírodní památku Lávový proud u Meziny. Prohlédnout si zdejší sopky, tzv. stratovulkány, u nichž se střídaly klidné výlevy lávy s explozemi – Velký a Malý Roudný, Uhlířský vrch, Venušinu sopku.

Pohled na Velký Roudný | foto: Lika

Jsou vám bližší historické stavby v krajině, třeba větrné (stavěné v místech s nedostatkem vodních toků) a vodní mlýny? Pak vězte, že tu na Vaši návštěvu čekají: vaší pozornosti by neměly uniknout

*Partutovice – mlýn německého typu z r. 1837. Mlýn mlel až do druhé světové války (na návštěvě je třeba se dohodnout s majitelem);

*Choltice – dřevěný mlýn z r. 1833. Na současné místo byl převezen z nedalekého Sádku. Mlýn je od r. 1958 v památkové péči. V r. 1994 byl mlýn prodán zpět původnímu majiteli Konrádu Romfeldovi, ten jen v r. 2019 prodal obci, mlýn je přístupný veřejnosti;

*Nové Dvory – v katastru obce Bílovec se nachází Rosův větrný mlýn, i tento mlýn je zpřístupněn;

*nejmenší mlýn holandského typu se nachází na Spálově – od r. 2012 je zpřístupněn – klíč je možné zapůjčit v úřadu městyse;

*na okraji města Libavá stojí Seidlerův větrný mlýn, uvnitř se nachází expozice přibližující mlynářství, o mlýn se stará Okrašlovací spolek Lubavia a na požádání je přístupný;

*v Radíkově můžete obdivovat čerpadlo vody s větrnou turbínou;

*Hlavnice – od silnice je možné zahlédnout Raabův mlýn, současný majitel začal v r. 2023 mlýn opravovat, není přístupný;

*a pak jsou zde vodní mlýny: Vodní mlýn Wesselsky, v Odrách v části Loučky; Davidův mlýn – který v historii vystřídal několik jmen – Starotěchanovský, Obitzův, Tschimerův, Franzlův. Dnes je možné se zde ubytovat a rekreovat; na okraji Leskovce u Vítkova sedí Cihlářův vodní mlýn; na konci obce Smilov stojí Smilovský mlýn na Lichničce – také nepřístupný. Co je ale možné navštívit je kamenná kaplička a vidět chráněný památný strom – javor klen.

Rádi se díváte na svět z výšky? Tak i tady je co obdivovat. Máte na vybranou: Veselskou rozhlednu (foto zdroj kudyznudy.cz):

... v jejímž blízkém okolí se můžete vypravit do podzemí Flascharova dolu; rozhlednu Pohoř – Olšová, Halašku se 144 schody; Těchanovickou vyhlídku, v její blízkosti najdete Raabovu štolu a v obci Mokřinky expozici těžby břidlice – Imaginárium břidlice; Vyhlídkovou věž Vikštejn – která je v areálu kulturně chráněné památky – zříceniny hradu Vikštejn ze 13. století; Bezručovu vyhlídku – v zámeckém parku v Hradci nad Moravicí – kromě jiného je možné zhlédnout technickou památku – Weisshuhnův kanál; Rozhlednu Šance – ležící na okraji Jakubčovic v nadmořské výšce 522 m n. m.; nebo Rozhlednu Šibenice – 12,6 m vysokou železobetonovou skulpturu nedaleko obce Stěbořice – je zde stálá expozice pohraničního opevnění, stojí za to vidět i Arboretum Nový Dvůr.

Doufám, že vás výčet možných míst, kam se vypravit a na co se podívat, dostatečně nalákal, abyste se na ta místa zajeli mrknout! Určitě stojí za to!

Zdroje:

*Geoparky a jejich role v ochraně přírody a krajiny, Martina Pásková, Iveta Čtveráková

*www.krajinabridlice.cz

Další obrázky si můžete prohlédnout níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti.