VČELY: Jedu (a nejen) v medu
Včela ze skla foto: Jitur, Neviditelný pes
Mezi různými pracovními e-maily nám před pár dny přistál i ten s pozvánkou na akci „Jedu v medu“, která se uskutečnila v sobotu 25/5 2024 v budově Národního zemědělského muzea. A protože mne nabídka zaujala, rozhodla jsem se tuhle přehlídku všeho, co se včel týká, navštívit osobně. Národní zemědělské muzeum se nachází v sousedství muzea technického v Praze-Holešovicích. Vzniklo v r. 1918. Budova je postavena ve funkcionalistickém slohu. V zahradě před budovou je malý selský dvorek – venkovní expozice ukazuje chov drobných hospodářských zvířat, jako jsou slepice, kachny, králíci i holubi. Některá ze zvířat tu i volně pobíhají. Muzeum vlastní velkou expozici historických traktorů. V jednotlivých patrech jsou umístěny moderní, interaktivní expozice z různých oblastí souvisejících se zemědělstvím. A tak si můžete prohlédnout například síň věnovanou rybářství, nebo myslivosti. Na střeše muzea je pak zatravněná terasa, z níž se dá dohlédnout na všechna významná místa Prahy, ať historická, či současná. A je to asi jeden z nejkrásnějších pohledů na Prahu.
Dorazila jsem na místo kolem jedenácté hodiny dopolední, zakoupila vstupenku. A hned u vchodu jsem si mohla prohlédnout obyvatele selského dvora, asi nejvíc mne zaujala různá plemena slepic. O některých jsem dosud neměla ani tušení.
Zašla jsem se podívat i na dětský kolotoč a o kousek dál vystavené historické zemědělské stroje. Všude kolem nádherně kvetly různě barevné keře růží. Ochutnala jsem i rohlíkovou jednohubku s máslem, medem, zdobenou jedlými kvítky.
A pak už jsem vešla do budovy a pomalu jsem procházela mezi jednotlivými stoly, u kterých byly nejen různé „exponáty“ z oboru včelařství, ale i ochotní odborníci, od kterých se návštěvníci mohli dozvědět leccos zajímavého. Tak například, že včelí královna se dožívá 6-8 let. Optimální čas pro výměnu královny u včelstev jsou 3-4 roky. Čas rojení určuje královna. Tu můžeme lehce poznat podle velikosti, je 2,5x větší než běžná včela. V úlu jsou tři druhy včel: královna, trubci, dělnice. Královna, oplodněná trubci (ti po páření umírají), klade vajíčka (denně až 1500) a dělnice zastávají péči o ni a ostatní práce.
Vědomosti byly věnovány nejen včelám, ale i čmelákům, motýlům a dalším opylovačům. Mohli jsme si prohlédnout přenosné schránky s živými včelstvy. Kdo chtěl, vyrobil si vlastnoručně svíčky z včelího vosku, nebo odlil z vosku třeba ornament ve tvaru srdce; bylo tu možné poslechnout si přednášku o léčivých vlastnostech medu, ochutnat různé jeho druhy; vyrobit si hmyzí hotel; nazdobit cupcake; nebo ochutnat sladkosti s medem.
A byla tu i možnost prohlédnout si ostatní zde umístěné exponáty, v dalších patrech budovy. Všude jsou interaktivní panely, pro děti spousta zajímavostí, do kterých se mohou zapojit aktivně samy. Návštěvníků bylo tak akorát. Pokud byste měli zájem přijít se podívat, další podobná akce se bude konat 28. června 2024.
Závěrem, jaký je vlastně rozdíl mezi „tekutým“ a „pastovaným“ medem? Tak na to jsem se optala přímo své kolegyně a zároveň včelařky: přirozenou vlastností medu je krystalizace, jejíž rychlost je závislá na poměru glukózy a fruktózy (hlavních cukrů, které se v medu vyskytují). Takže každý med, který nebyl nějak upravován, časem ztuhne. Problém je, že někdy je ta tuhost hodně velká, vytvoří se velké krystaly a je obtížné med ze sklenice dostat. Takže je možné med pastovat. Pastování je řízená krystalizace medu, která spočívá v tom, že med se pomalu šlehá. Výhodou pastovaného medu je, že se tvoří drobné krystalky medu, takže med neztuhne a je stále mírně tekutý, takže se nechá dobře namazat na chleba. Ovšem přístroj na pastování není levná záležitost, tak ho mají spíše jen větší včelaři. A je to hlavně další práce.
Zdroje:
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/narodni-zemedelske-muzeum-praha; https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%8Del%C3%AD_matka; https://www.ireceptar.cz/zvirata/podivuhodne-zasnuby-vceli-kralovny.html
Foto: Jitur. Další obrázky si můžete prohlédnout níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti.




