Můj spolužák na základce Vládík měl přezdívku Iljič. Vynikal už jako kluk počínající pleší, malým vzrůstem a vysokým čelem. Takže je logické, že na VŘSR byl dějepisářem při zkoušení tasen právě on. Avšak hanebně selhal. Na dotěrnou otázku, kdy proběhla Velká říjnová socialistická revoluce, vzdorně a zarputile mlčel. Koktavý dějepisář, přezdívaný Kokot, mu napověděl doplňující ironickou otázkou: Kde žižije Brejlovec inindický?! Iljič to zřejmě považoval za úskok, a tak nekompromisně mlčel dál. Jeho výkon byl pochopitelně ohodnocen "za bůra". Soudruh učitel Kokot nám pak znovu dradramaticky vylíčil převzetí momoci dělníky a rorolníky jako nejvýznamnější událost ve Vesmíru od Velkého třesku.

Tak vážení... ať je vaše sexuální a politická orientace jakákoli, vězte, že tahle revoluce žádnou revolucí nebyla. Jenom takový malý zfušovaný převrat s nápadnými groteskními prvky. Navíc neproběhl v říjnu, ale až v listopadu. Rusko v roce 1917 ovládal regulérní chaos, a to nejenom v kalendáři. Naprostý rozklad armády jako tradičního pilíře moci, demagogická bolševická propaganda slibující spravedlivý společenský řád, neschopnost prozatímní Kerenského vlády a všehoschopný Lenin fanaticky prosazující svou vizi násilného převzetí moci. Pokusil se o to už v červenci. Neúspěšně. Musel v přestrojení uprchnout do Finska. A tam čekal na další příležitost. Jako na ni čekal mnoho let v emigraci.

Je paradoxem dějin, že Lenin byl ze Švýcar do Petrohradu dopraven v zapečetěném železničním vagónu z iniciativy německého císařství. Císař Vilém II. očekával, že Lenin svou podvratnou činností paralyzuje bojeschopnost ruské armády a ukončí válku na východní frontě. V Leninovi pak viděl jen relativně bezvýznamnou postavu ve své šachové hře. Mýlil se. Soudruhu Leninovi se sice podle očekávání podařilo Rusko totálně rozklížit, ale postupně, jen tak jakoby mimochodem, i celý zbytek světa. Je zajímavé si přečíst, jak onen bolševický převrat 7. listopadu 1917 skutečně proběhl a co mu předcházelo.

Všechny strategické body v Petrohradě už byly rudými gardami chaoticky obsazeny den předem. Bez jediného výstřelu. Zbýval jen Zimní palác. Téměř nikdo z obyvatel města si ničeho zvláštního nevšiml. Divadla hrála podle programu, restaurace měly otevřeno jako obvykle, probíhaly večírky, koncerty a oslavy. Opilým námořníkům z křižníku Aurora se nakonec podařilo vystřelit z kanónu signál pro posádku Petropavlovské pevnosti. Pochybuji, že vojáci v ní byli střízliví. Z třiceti dělových ran, které vystřelili na Zimní palác, totiž pouze dvě zasáhly bez větších škod cíl.

Spíše než povel k zahájení "revoluce" to byl signál pro předsedu prozatímní vlády Kerenského, aby se z paláce zdekoval. Většina posádky učinila totéž. Zůstali pouze junkeři, čili kadeti vojenských škol, a ženský prapor. Operetní představení mohlo začít. Před branou paláce se shromáždil hlouček vodkou otupělých námořníků, co nikdy o Marxovi neslyšeli ani slovo. Několik kurážnějších se pokusilo bránu přelézt a otevřít ji ostatním. Dva na mol opilí námořníci se zřítili a už nevstali. Šlo o jediné oběti "útoku" na Zimní palác.

Bolševici, zlití jak mužici, se vrávoravým krokem trousili na nádvoří paláce a kadeti je v klidu zatýkali. Když bylo zatčených mnohonásobně více než junkerů, odzbrojili stráže a bylo hotovo. Jejich velitel formálně zadržel zbývající členy vlády a poslal Leninovi telegram: "Zimni palac byl dobyt ve dve hodiny a ctyri minuty rano. Stop." Lenin se musel štípnout, aby uvěřil, že vše proběhlo tak snadno. Kostky byly vrženy... rudé hvězdy taky.

Bolševici zvedli moc, kterou podle slov jejich bezskrupulózního vůdce našli na ulici. Teprve potom nastoupil teror. Ten už si přívlastek "revoluční" zasloužil . Miliony obětí jsou toho důkazem. Ale to je zase jiný příběh. Pohříchu ne tak komický jako bolševický puč před devadesáti lety. Závěrem snad jen jeden Leninův citát z roku 1918, tak typický pro tohoto malého velkého diktátora: „Musíme ochraňovat naši mladou republiku zavedením a prováděním tvrdých represí, odstranit všechny viníky a podezřelé nebo ty, kteří by mohli být podezřelí, poslat do pracovních táborů, vytvořit rudý teror, potrestat smrtí všechny osoby pokládané za vinné a členy jejich rodin dát do koncentračních táborů k tomu účelu zřízených."

Převzato z blogu Chucpe