Testem projdou experti i předběžná opatrnost

Epidemie testuje veškeré složky společnosti i našich životů. Odolnost fyzickou i psychickou, sílu ekonomiky i její rezervy a také schopnost rozhodovat, tedy odlišit podstatné hrozby (ty s dlouhodobými dopady) od těch spíše alarmistických. Kdo může o sobě říci, že to dokáže? A který postoj se projeví jako racionálnější dříve, než to vše budeme hodnotit jako generálové po bitvě? Takové otázky klade i nová mutace viru SARS-CoV-2, která se šíří z Británie a vyvolává prudké reakce i obavy.

Tomu, kdo nepatří k úzké profesní skupině epidemiologů, imunologů či virologů, nezbývá než se spoléhat na jejich argumenty a sledování vládních i mediálních reakcí. Odpovídají-li míře hrozby reakce v Německu, pak lze říci, že jsme zaspali. Německá letiště zarazila lety z Británie už o půlnoci na pondělí, pasažéry nepouštěla ven a mnozí museli noclehovat na polních lůžkách. Česká letiště se vůči Británii uzavřela až v pondělí v poledne. Ale nebyla německá reakce až čínsky přepjatá? Odpověď zatím nikdo nezná.

Ještě větší rozdíly skýtají výroky expertů či politiků a hlavně jejich vyznění. Imunolog Václav Hořejší varuje před rizikem v té podobě, že nová mutace může zvýšit reprodukční číslo, ba zaplnit nemocnice, ale na očkování mít vliv nebude. Varovněji vyznívá to, co říká zdravotní expert německé CDU Peter Liese: „Nesmí vzniknout dojem, že pokud se nesetkáme s Britem, jsme v bezpečí. Musíme se chovat tak, jako by každý, s kým se setkáme, mohl být nakažen koronavirem, a to i jeho zmutovanou formou.“ Doporučení? Ještě více omezit kontakty.

Ano, to, co se šíří z Británie, je zkouškou pro odborníky a zdravotní systémy, ale i pro zásadu předběžné opatrnosti. Respektive pro zásadu přiměřenosti, tedy pro to, čím by se mělo řídit rozhodování politiků. Mutování je přirozenou vlastností virů. Mutace toho, který teď sužuje svět, se budou objevovat i nadále. Máme na každou reagovat jako na zvěst o konci světa? O to tu běží.

LN, 22.12.2020