S netradičním vysvětlením výše uvedeného odborného pojmu jsem se setkal již ve svém ra­ném dětství, a to když jsem v padesátých letech s rodiči na již značně praskající gramofonové desce poslouchal Jana Wericha a jeho Čochtana, který tam mimo jiné říká: „Von byl dege, ... von byl degene, ... von by degenere, ... von byl blbej!“ a já jsem tak podstatnou část smyslu toho slova pochopil. Co však ale naprosto nechápu, jak mohli obyvatelé Evropy, včetně nás, za pou­hých šedesát let, ře­čeno slovy pana Wericha, tak zblbnout.

Vždyť historicky vzato se v uplynulých dvou stoletích národy Evropy vždy před něčím (ně­kým) bránily, nebo o něco usilovaly, za něco bojovaly. Většinou fyzicky, později i politicky. Ale i politický boj převážně vycházel z fyzického vyjádření názorů – tedy z přítomnosti lidí na veřej­ných shromážděních - manifestacích.

Nám na zdege..., zgenere ..., na naprosté zblbnutí stačilo pouhých osmadvacet let, které uplynulo od doby, kdy jsme na zaplněných náměstích chřestili klíči.

Připusťme, že fyzické ohrožení obyvatel České republiky snad ještě není tak akutní. Ale kaž­dému neblbému občanu musí být ze současného politického a bezpečnostního vývoje Evrop­ské unie jasné, že budoucnost našich potomků, zejména dcer, není vůbec růžová, nýbrž nao­pak velmi temná.

Nemine den ani hodina, aby nějaký údajně radikální muslim nezaútočil na obyvatele z některé evropské země unie. „Díky“ politické korektnosti se o většině z těchto agresivních aktů ani nedovíme.

Ně­kteří politici se nám snaží vnutit představu, že tyto hrůzné činy páchají jen jacísi muslimští „ex­trémisté“. Ale to je přece naprostá lež, protože korán připouští jen jeden, jediný správný vý­klad. Což znamená, že ti muslimové, kteří zatím jinověrce a bezvěrce v Evropě dle jednoznač­ného pří­kazu v koránu na potkání nezabíjejí, jsou vlastně špatní muslimové. Zatím – to je důle­žité slovo. Ale nebude dlouho trvat, než je ti „praví a správní“ k následování psychicky i fyzicky do­nutí.

Neobrátí-li Evropané současný vývoj, je s evropskou civilizací skutečně amen. Nadlouho, možná navždy. A my, Češi, Moravané a Slezané, sedíme klidně u televizí na svých tučných zadcích a nezdvihneme je, abychom našim politikům svou přítomností na statisícových mani­festacích dali najevo, o jakou budoucnost stojíme a že jsme za ní v případě potřeby ochotni i bojovat.

Je to marné, je to marné, je to marné! Řečeno s klasikem: „Jsme dege ..., jsme degene ..., jsme degenere ..., jsme blbí!“. ...Nebo ještě ne?