Kompromis, který se rodí ve sněmovně, chce omezit lichvářské úroky. Zákonodárci chtějí vše stihnout ještě do konce května. Důvodem jsou vzrůstající problémy s lichvou v době krize, jež zasahují především regiony s vysokou nezaměstnaností. Člověk by řekl, jak chvályhodné. Kdyby to nemělo háček.

Zákonodárci to nedělají kvůli obrovskému nárůstu zadlužení v posledním roce. Zadlužování domácností roste rekordním tempem již posledních osm let. Například meziroční růst v roce 2007 byl dokonce 185 miliard korun, což je dvojnásobek než v roce 2009. Důvod řešení lichvy je prostý. Sankce. Jako člen Evropského společenství musíme implementovat směrnice do našeho zákonodárství. To platí i u Směrnice Evropského parlamentu a Rady o smlouvách o spotřebitelském úvěru. Ta řeší nejpalčivější problémy právní úpravy spotřebitelského úvěru. A pokud nepromítneme zmiňovanou směrnici do 12. května tohoto roku do našich zákonů, budou nám hrozit sankce od EU.

Takže naši zástupci začínají řešit tento problém až v době, když nám teče do bot. Proč vláda řeší lichvu až nyní, když směrnice EU už existuje od roku 2008? Otázkou je, zda to není výsledek tlaku lobbistických skupin z řad poskytovatelů půjček jako v případě hazardních her. Přes pět let se vedou odborné diskuse a přednášky a až v nejzazším termínu dojde ke skutkům. A to v době, kdy největší žně, v podobě předvánočních nákupů, mají lichváři za sebou. Že by náhoda?

Autor je ekonom, Věci veřejné