Proč lidé začínají vytěsňovat epidemii z hlavy

Kdo sleduje zprávy o zemětřeseních, všímá si jedné věci. Že na číselné škále jejich ničivosti hrají roli desetiny stupně. Je to tím, že jde o škálu logaritmickou. Zemětřesení o magnitudě 7 není jen o fous, ale desetkrát ničivější než to s magnitudou 6. Což je velký rozdíl. Proto čteme o zemětřeseních se silou 6,1 či 6,2 či 6,3 stupně. Jemnější dělení je užitečné a praktičtější.

V pátek se něco podobného ukázalo na tiskovce ministra Blatného a epidemiologických špiček. Škála PES umožňuje jen volbu mezi celými stupni: v tomto případě mezi stupni 3 a 4. Ale když Jan Blatný avizoval návrat na 4. stupeň, doprovodil ho změkčujícími fakty. Bude třeba možné navštěvovat domovy seniorů a obchody zůstanou otevřené včetně těch malých. Jinými slovy, Blatný avizoval třiapůltý stupeň škály PES. Což není důvod k odsudku, vždyť už při jejím představení bylo řečeno, že nejde o Písmo svaté.

V praktické rovině to má logiku. Jiná věc je, jak se to projeví v psychice společnosti. Ve středu byla zveřejněna čísla CVVM, že více než polovina Čechů záměrně omezuje přísun informací o koroně. Z toho nelze dělat rázné závěry, ale možná se tu do nějaké míry projevuje uvažování, které reflektuje počínání státu asi takto. Podzimní uzávěra byla měkčí než jarní, což dokládá hlavně neuzavření hranic. Ale podzimní „pouzávěra“ je tvrdší, než byla ta jarní. Vysvětlit to lze už tím, že na jaře Česko rozvolňovalo jako první, bez zkušeností a znalostí, jaké máme teď, kdy vládne větší přísnost. Ale psychicky to lidé mohou vnímat jako trend. A v jeho rámci uvažovat, že případná třetí uzávěra bude opět měkčí, než byla ta podzimní (napovídá tomu „třiapůltý stupeň“), a třetí „pouzávěra“ bude opět tvrdší než ta, kterou jsme právě zažili a která pokles nákazy neudržela.

Úhrnem: v tomto cyklu i uvažování se vytěsňuje rozdíl mezi uzávěrou a „pouzávěrou“, mezi karanténou a nekaranténou. A pak se nelze divit, že lidé přísun informací o koroně omezují.

LN, 12.12.2020