Odborně, pečlivě a se všemi náležitostmi, dokonce opakovaně byla zpracována Praha barokní. Praha renesanční. Praha secesní. Praha funkcionalistická. Atakdále. Dodnes však nebyla prozkoumána Praha nevyužitá. Nebo alespoň výsledky takového bádání nebyly nikdy jako celek zveřejněny.

Slovo by musel dostat developer. Pouze on je totiž prost jakéhokoli sentimentu k odkazu předků a k historii vůbec. K smíchu je mu takzvaný genius loci a podobné romantické hlouposti; kupuje budovy nebo pozemky proto a výhradně proto, aby na nich vydělával. Co nejvíc vydělával. Kvůli ničemu jinému. City nechte stranou. Prodejte mu plochu půl kilometru krát půl kilometru a neočekávejte, že na ní vybuduje park. To by byl blázen. Získanou plochu přece musí maximálně zpeněžit. A právě tak musí využít kteroukoliv budovu, jíž se zmocní. Od toho je developer. Proto je nanejvýš vhodný k pojednání o Praze nevyužité.

Představte si třeba developera, jak se vydá poprvé v životě navštívit pražské Klementinum. Největší historický areál hned po Pražském hradu, několik desítek metrů od Karlova mostu. A co uvidí? Přímo monumentální ukázku Prahy nevyužité! Úžasný komplex budov, ve kterých se ve velkém skladují knihy, které podle jeho názoru nikdo nečte, plný sálů a chodeb, jimiž se poflakuje několik kluků a holek, prý studentů, tedy pokud nevyspávají včerejší mejdan s hlavami na stolcích studoven, a také pár mechem obrostlých stařešinů, co si sem chodí číst noviny a vůbec tu jen tak prodlévat, aby doma nemuseli topit.

Musí to být děsný zážitek pro člověka, který si živě umí představit úplně jiné zhodnocení tohoto architektonického skvostu. Stojí v bývalém refektáři, teď mrtvolně tiché studovně, a v duchu vidí střídající se bohatě dotované mezinárodní konference, s účastníky ubytovanými přímo v jednom z křídel areálu a utrácející v restauraci zřízené z barokního sálu … a vidí další a další báječné komerční využití (přesně tak tomu říká) této trestuhodně ladem ležící pražské památky. Potřebovalo by to vlastně jen jediné: knihy, kluky a holky, prý studenty, a mechem obrostlé stařešiny někam přestěhovat. Není přece ani jeden jediný rozumný důvod, proč by tahle podivná společnost musela mít své hřiště zrovna uprostřed turisty vyhledávaných nejatraktivnějších míst Prahy.

Tak přesně tohle tu, vážení přátelé, už jednou bylo. Celkem nedávno. Developeři tenkrát o fous nevyhráli, i když součástí jejich strategie byl i hlasitě vybubnovávaný kuriózní projekt zbrusu nové knihovny, která by Klementinum k onomu komerčnímu využití jaksi tiše uvolnila. Nepovedlo se. Ale co nebylo, může být. Vždyť nevyužité není ani zdaleka jenom Klementinum.

Jako čtenáři zákona č. 2/1969 Sb., takřečeného kompetenčního, víme celkem přesně, o co všechno se má starat Ministerstvo kultury České republiky. Není toho málo. A tak by nový pan ministr mohl uvítat každou pomocnou ruku. Tou by mohlo být například pojednání o Praze nevyužité. Kdyby ho bez jakýchkoli zábran vypracoval zkušený developer, pan ministr by se pak velmi snadno zorientoval i v otázkách "kulturních" jen zdánlivě, neboť ve skutečnosti jde třeba jen o možné komerční využití toho či onoho paláce nebo o obchodování s nimi. Pane ministře, dejte slovo developerovi. Jistě vám poradí, jak komerčně využít třeba objekty doposud spravované Národní galerii, která je, jak se zdá, právě na řadě.