GLOSA: Kdo se stará, má
Pokud se přesto podaří reformu a` la Bezděk prosadit, mají se na co těšit současní čtyřicátníci, jimž se změny ještě vyhnou. Najdeme tu dobrou analogii se sametovou revolucí. Tehdejší čtyřicátníci také dobře věděli, že s největší pravděpodobností půjdou do důchodu s holým zadkem – a přesto pro své zajištění neudělali nic, ergo kladívko dnes holý zadek mají. Totéž se dá očekávat i nyní. Mladším je dále třeba vysvětlit, že ani soukromé fondy z nich boháče na penzi neudělají, a pokud dosáhnou v důchodu na 50 procent předchozího průměrného platu, mohou si zatleskat.
Propad životní úrovně na polovinu však není nic, co by bylo komu závidět. Dobrá rada tedy zní: na penzijní reformu hleďme jako na způsob, jímž se zbaví problémů stát, nikoli budoucí důchodce. O své stáří se raději postarejme každý sám.
Týdeník EURO 24/2010
