12.12.2019 | Svátek má Simona


GLOSA: Jedno malé faux pas

1.11.2019

aneb K čemu došlo při udělování státních vyznamenání

Velice mne potěšilo, že mezi vyznamenanými 28. října 2019 na Pražském hradě byl i vzácný člověk Jan Jelínek. Opravdový křesťan – nejen ve slovech, ale především v činech. Křesťan pro lidi, kterým byl ku pomoci.

Ostatně i proto byl oceněn. Řádem TGM.

Mám k němu pocitově blíž než k ostatním vyznamenaným. Z čistě osobního důvodu. Jan Jelínek se narodil ve stejném městě jako můj otec. V polském Zelově, byť o 16 let dříve, v roce 1912. Přibyl do evangelickém rodiny, součásti české pobělohorské komunity. Spíše než s mým otcem sedával v lavici tamního českého evangelického kostela (reformované církve) s mým dědečkem a babičkou, neboť i moji předkové z této strany patřili do stejné komunity.

Život v Zelově, o kterém mi často otec vyprávěl, poutavě popisuje Jan Jelínek v knize vzpomínek „Pouštěj chléb svůj po vodě“. V ní také přibližuje svůj pozoruhodný, nebojme se říci dobrodružný život. Nechci zde uvádět to, co si o Janu Jelínkovi každý najde během okamžiku na internetu. Na něm si můžeme přečíst i zmíněnou knihu (PDF).

Chci se zastavit u dvou momentů.

Kladl jsem si tu otázku už v minulosti a musím ji položit i dnes. Aniž bych komukoli cokoli vyčítal – a už vůbec ne prezidentu Miloši Zemanovi -, trápí mě, proč v podobných případech, jako je bratr kazatel Jelínek, se vysokého státního vyznamenání dočkají pouze mladší příbuzní. Nebylo v uplynulých desetiletích dost času na to, abychom ocenili především ty hrdiny naší doby, jejichž čas pozemské pouti se krátí? Tak, aby ocenění nebylo v režimu in memoriam?

Jan Jelínek zemřel v prosinci 2009. Tedy dvacet let po sametové revoluci. Vyznamenán byl nikoli za to, co vykonal v těchto dvaceti letech, ale v dávnější minulosti svého života, především za druhé světové války a po ní. Nebyl to jistě člověk, který toužil po metálech, nicméně kdyby byl oceněn předchozími prezidenty (Havlem nebo Klausem) ještě za svého života, dávalo by to větší smysl – pro něj i obecně.

To se jistě týká i jiných osobností.

Je mi líto, že se Jan Jelínek nedočkal řádu TGM ještě za svého života. Nejvyšší mu dal dar dlouhověkosti (odešel v 97 letech), příležitostí ocenit tohoto „českého Schindlera“ tedy bylo dost a dost.

Druhý moment. Sledoval jsem 28. října živý přenos z Pražského hradu a přiznám se – nemám o nynějším hradním kancléři Vratislavu Mynářovi nejlepší mínění. Během zmíněného přenosu se můj názor nezměnil, naopak. Když uváděl vyznamenání pro Jana Jelínka, pravil:

Prezident republiky propůjčuje Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy pplk. Janu Jelínkovi, evangelistickému kazateli ...

Nikoli, pane Mynáři. Jan Jelínek nebyl evangelistickým, ale evangelickým kazatelem. To jenom pro pořádek.

Stejskal.estranky.cz



OVĚŘENO: Jak obstály olejíčky Frei öl® v testu?
OVĚŘENO: Jak obstály olejíčky Frei öl® v testu?

Propadli jste pleťovým a tělovým olejům a hledáte inspiraci? Vyzkoušeli jsme olejíčky Frei öl®, které slibují tu nejlepší péči pro pokožku dospělých i našich nejmenších.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.