GLOSA: Je důvod k potlesku?
Já soudím, že jsme prohráli všichni. Celá česká politická scéna by si měla sypat popel na hlavu. Jaká je to sláva, když vítěz voleb – ODS - má faktickou a jasně vyjádřenou podporu necelých 9% oprávněných voličů? Jak silný mandát mají od nás naši „eurolidé“?
Při tak nízké volební účasti – připomínají někteří komentátoři – pokaždé zvítězí ODS. Ano, možná. Souhlasím, že i pogratulovat je v dané situaci – slušnost, ale nic víc. Jásat není proč i z jiného důvodu: opakovala se přece "plichta" z roku 2006: tehdy levice k pravici 100 : 100, letos 11 : 11, což něco opět naznačuje. Srovnejme, jak významně si česká levice polepšila: tentokrát získala polovinu z 22 - to jest plných 11 mandátů - , zatímco před pěti lety měla z 24 křesel pouze osm. Významný posun. Pomohly jí malé a rozdrobené straničky (či spíše partičky), které věru „fest“ zabodovaly. Poučí se?
Ale k podstatě věci: Stačí-li vítězi k vítězství jasné ANO pouze od 9% dospělých občanů, je to tristní, byť legální i legitimní. Potlesk je sotva vhodný. Zamyšlení nad politikou a kvalitou politiků v těchto zeměpisných šířkách, když občan se vyměnit nedá, je jistojistě nutné.
PS: Připomenu, že v pseudovolbách v minulém režimu - kdy opravdu, ale opravdu o nic nešlo a volby byly fraškou - překračovala volební účast i hranici 99%, přitom volby také nebyly povinné, jak se leckterý mladý domnívá. Silný a všudypřítomný byl ale strach z neúčasti a z neprojevené loajality se státostranou - KSČ, což se ale nerado přiznává, protože to hodně nabourává představu o české občanské odvaze.
Jablonec nad Nisou
