K vánocům naděloval rychlokvašenou vyhlášku o snižování marže. Přišla pro mnohé z nás jako blesk z čistého nebe. Nová hvězda se rozzářila na mediálním nebi. Nebo spíš „Zelený kříž“? Zněla nám hlasitá „hudba“ hesel o milionářích a parazitech. Příliš hlasitá se ale nehodí. Z krizového manažera je znovu odborník na svém místě, některá rozhodnutí zrevidoval, jiná se zrevidovat chystá.

Ti lékárníci. Každodenní to ministerský povzdech. Už dlouho nebyla žádná mediální bitka. Ministr pracuje potichu. O to usilovněji. Připravil novou „lékárenskou“ vyhlášku. Tak novou, čerstvou a hlavně nutnou. Pro její přijetí už vyjednal u předsedy legislativní rady vlády tzv. zkrácené řízení. Legislativní rada vlády ji snad stihne projednat do velikonoc. To aby mohla platit už od 1. května.

A možná chce, aby měli lékárníci něco nového, aby je beránek nepokálel.

Dokonce to vypadá, že uvěřil těm nesmyslům o chudých lékárnících. Novela vyhlášky 49/1993 Sb. totiž umožňuje vybudovat lékárnu na 24 m2. To se dá pořídit za pár korun. I povinná vybavenost. Stůl s pokladnou, skříň s trezorem, židle pro pacienta. Hned vedle pracovní stůl, umyvadlo a dřez. Na každém patře polikliniky může být taková lékárna. Možná na každé samotě. A to bylo pořád řečí, že je lékáren moc.

Takové jednoduché to bude. Třeba bych si mohl otevřít lékárnu i u nás na vesnici. Pro letní období by možná stačila i zahradní lékárna. Koupil bych jen 2 zahradní altány 4x3 m, myčák s umyvadlem a dřezem máme někde po babičce. Místo židle pro pacienta bych měl venkovskou lavici. To aby mohly tetky posedět, výdejním stolem bude plastový zahradní nábytek a místo skříně by snad stačil závěsný policový systém. Jen ten trezor bych asi musel zakopat.

Autor je lékárník