Hodnotná architektura v ohrožení

Počátkem sedmdesátých let minulého století byla ve Frýdku-Místku na pravém břehu Ostravice započata pozoruhodná stavba, známá jako víceúčelová sportovní hala. V době svého vzniku vzbuzovala pozornost veřejnosti pro své originální řešení. Nechyběly tehdy ani hlasy těch, kteří ji považovali za nevhodnou z důvodu výstřednosti. Konstrukce připomínající rogalo nebo motýla se zdála až příliš originální, z "normy" vybočovala silueta stavby i její celkové uspořádání. Časem se ale z víceúčelové sportovní haly stala ikona Frýdku-Místku, jeden z jeho symbolů. Pořádalo se zde například mistrovství světa hokejistů do 20 let, muzikály, koncerty a spousta jiných akcí.

Stavbu dokončenou v roce 1985 navrhl v roce 1971 architekt Oskar Chmiel, jehož návrh byl vybrán v architektonické soutěži z většího množství konkrétních návrhů jako řešení nejvhodnější.

Nicméně stavebně-technický stav objektu je prý špatný a vyžaduje opravy. Vlastníkem haly je město, které se rozhodlo víceúčelovou sportovní halu zbořit a nahradit multifunkčním centrem a novou sportovní halou Polárkou. Podle města by rekonstrukce stavby byla finančně nákladnější, než stavba od základů nová.

Zamýšlená demolice této známé stavby narazila na silný odpor obyvatel. V různých diskusních fórech se městu vytýká, že opravy a údržbu stavby jako svého obecního majetku léta zanedbávalo, že prý nebyl nikdy vypracován plán oprav, údržba se nekonsultovala s projektantem atd. "Starali by se s takovou péčí představitelé města také o svůj rodinný domek, nechali by jej bez náležité údržby zchátrat, zbourat a pak si postavili nový, protože oprava by byla dražší?" ptá se jeden z účastníků diskusí o osudu víceúčelové sportovní haly a dodává, že jej jímá hrůza, jak dokáže uvažovat úředník spravující "cizí" a nikoli vlastní majetek.

V městě se na několika místech podepisuje petice proti zbourání haly, svůj podpis připojil i herec Martin Dejdar, který halu zná ze svých vystoupení.

"Hala má tu smůlu, že stojí na výhodném místě, jinak by se určitě nebourala," prohlásil architekt Kamil Zezula a zřejmě tomu tak bude, neboť jde o místo v sousedství komunikace procházející středem města a to se jako staveniště zamlouvá majitelům společnosti, která zamýšlí víceúčelovou sportovní halu po postavení nové sportovní haly zbořit a na jejím místě postavit obchody. Jde o lukrativní místo s vynikajícím napojením na komunikace a k vlakovému i k autobusovému nádraží je to odsud jak se říká pár kroků.

Do věci se vložila Česká komora architektů, která na svých oficiálních stránkách doporučuje stavbu, která v sobě uchovává řadu hodnot spojených s neoavantgardními tendencemi 60. let a tvaroslovím 70. a 80. let 20. století, rekonstruovat a promyšleně napojit na okolí. Česká komora architektů se ztotožňuje s názorem Martina Strakoše z Národního památkového ústavu v Ostravě, který ve svém stanovisku píše: "Před vydáním nezvratného rozhodnutí (bořit/nebořit) je třeba bezodkladně vyhodnotit dopady tohoto rozhodnutí na urbanismus, na sportovní infrastrukturu města, na řešení dané lokality a současně i to, jak případný zánik důležitého architektonického symbolu Frýdku-Místku zasáhne dané sídlo a také jakou architektonickou kvalitou či nekvalitou hodlá město uvedenou ztrátu kompenzovat."

Česká komora architektů tvrdí, že hala ve Frýdku-Místku navržená Oskarem Chmielem na počátku 70. let se řadí mezi nejvýznamnější sportovní stavby v regionu a je důležitým symbolem města. "Její nahrazení multifunkčním centrem pravděpodobně nebude adekvátní náhradou za ztrátu kvalitní architektury," uvedla mluvčí České komory architektů Markéta Pražanová. Česká komora architektů tak akceptuje kvalifikovaný názor jednoho z nejpřednějších historiků architektury moravsko-slezského regionu, pracovníka NPÚ Mgr. Martina Strakoše, a opírá se o práci vytvořenou na půdě VUT Brno pod vedením doc. Ing. arch. Jaroslava Drápala.

Ze strany města však bylo stanovisko a doporučení České komory architektů svým způsobem zneváženo jako dokumenty, které nevypracovali architekti, nýbrž (jeden dokument) historik architektury a umění a druhý dokument je podle města studentská práce. Město naproti tomu disponuje posudkem inženýra architekta, v němž je víceúčelová sportovní hala hodnocena jako "stavba, která nemusí být zachráněna, protože se nejedná o žádné velké architektonické dílo". Pozitivum a výhodu nové stavby víceúčelové sportovní haly oproti té původní spatřuje město v tom, že tam kromě ledové plochy bude navíc šestidráhová střelnice, dva badmintonové kurty, stolní tenis aj.

Takový postoj frýdecko-místeckého magistrátu ke svému stanovisku však Česká komora architektů označila v prohlášení na svých stránkách z 23. 3. 2012 za znevážení stanoviska České komory architektů, která je zákonem pověřena pečovat o stavební kulturu a dohlížet nad výběrovými řízeními na stavby. Proto reagovala na postup magistrátu města Frýdku-Místku. Podle prohlášení architektů si zadavatelé staveb neuvědomují, že "každá doba po sobě zanechává architektonická díla, která zasluhují ochranu pro budoucí generace."

Město původně počítalo s tím, že od 1. září příštího roku by hokejisté v nové hale mohli zahájit sezónu, což se nejspíše nepodaří. Masivní odpor obyvatel proti bourání a petice možná najdou podporu na ministerstvu kultury, kde byla podána žádost o zařazení víceúčelové sportovní haly do seznamu kulturních památek. Řízení v této věci již ministerstvo zahájilo. Město tvrdí, že hala je ve špatném technickém stavu a její prohlášení památkou tak jako tak nic nevyřeší. Památkáři oponují, že ocelová konstrukce je ve vyhovujícím stavu a vyplatí se objekt rekonstruovat.

Věc jistě případným prohlášením víceúčelové sportovní haly kulturní památkou neskončí, na řadu přijdou opravné prostředky, a vše se tak může táhnout léta. Dnes nikdo neví, zda se tato dominanta města, bílý motýlek, jak se jí zde říká a svým způsobem jedinečná stavba, která podle slov svého architekta nemá u nás obdoby, uchová i pro budoucnost.

Foto: autor