Znenadání se mi ozval jeden dávný kamarád z Krymu – krymský Tatar. Zavolal mi z Bachčisaraje prostřednictvím našeho společného známého, který tam zrovna byl, a pochlubil se, že má prvního vnuka. I já jsem se pochlubila svými vnuky a starostlivě jsem poznamenala: „Samí kluci – u nás se říká, že když se rodí samí kluci, bude válka.“ „Neboj se,“ opáčil, „nebude. Když je dobře vychováš a dáš jim dobré vzdělání, žádná válka nebude.“

Potěšilo mě to, ale zároveň znepokojilo. Kvůli tomu vzdělání. Den předtím jsem se totiž byla podívat na jednání školského výboru pražského magistrátu a byl to pro mne otřes. Mluvilo se tam o optimalizaci středních škol, zejména pak o plánovaném faktickém zrušení střední odborné školy v pražské Drtinově ulici. Na jednání přišla řada učitelů, studentů a rodičů zmíněné školy. Už jsem o ní jednou psala: je naplněná, má dobré výsledky a důvod, proč „spadla“ do optimalizačního plánu, není jasný. Jediné, co dokážu vymyslet, je, že má budovu na příhodném místě, blízko u Anděla. Členové školského výboru taky nedokázali vysvětlit, proč se má rušit zrovna tahle škola: ani nemohli, sdělil jim to až na tomto zasedání primátorův náměstek. Ten byl zřejmě přítomností tolika hostů na výboru znechucen, aspoň se tak tvářil a choval. Důvod rušení školy v Drtinově ulici nijak nevysvětlil a na přímou otázku, co se po případném zrušení školy stane s budovou, rozhořčeně odpověděl, že buď zůstane prázdná, nebo ji dostane jiné školské zařízení. Prázdná? Školské?

Členové školského výboru – až na tři čestné výjimky – také zjevně neměli z velkého zájmu veřejnosti o jednání radost. Místopředseda výboru nám všem sdělil, že s optimalizací jsou vždycky problémy, vždycky jsou ti, jejichž škola se má zrušit, nespokojení. Proč by ovšem středoškoláci měli místo k Andělu jezdit do školy do Horních Počernic, taky nevysvětlil. Na otázky, podle jakých kritérií byla ke zrušení vybrána zrovna škola v Drtinově ulici, neodpověděl nikdo. Byla jsem ohromená: takhle se zastupitelé chovají k veřejnosti? A to chtějí, aby je nebo jejich stranu pak někdo ještě volil?Vyprávěla jsem o svém zážitku panu B., který mě poučil: „Optimalizace, a to ve všech krajích, má ve skutečnosti dvě kritéria: který ředitel školy v dané oblasti zná někoho vlivného, kdo bude rozhodovat, a na jak příhodném místě stojí budova školy a jak je lukrativní.“ Po tom, co jsem na pražském magistrátu zažila, se obávám, že má pan B. pravdu. Že zastupitelé (anebo mocní podnikatelé, kteří je „pasou“) klidně vylidní centra měst od studentů a nechají je na pospas těm, kteří si to dokážou zařídit a zaplatit. Slovo „optimalizace“ v podobně nevábné souvislosti ostatně neslyším poprvé. Ke konci osmdesátých let pojal rumunský diktátor Ceausescu, který si nechával říkat Conducator čili vůdce, zrůdný plán na „slučování“ rumunských vesnic, likvidaci tradičního života a vytvoření zemědělských velkopodniků. Taky tomu říkal „optimalizace“. Nestihl to, byl svržen a jeho další osud všichni známe.

LN, 16.9.2011