Byli jsme ujištěni ústy autoritou obdařenými, že myši ne. V salámech je všechno možné, ale je naprosto a absolutně vyloučeno, aby se do salámů dostaly myši ve smyslu součásti salámu, nikoli jako konzument. K tomu účelu byla přijata opatření k zabezpečení znepřístupnění procesu výroby salámů myší populaci a přes tato opatření nejede vlak, natož myš.

Aspoň, že tak. Jinak totiž nemine dne, abychom se nedozvěděli, co všechno se nám překládá k pozření, doslova, nikoli jen mentálně. Začalo to koninou. Do masných výrobků deklarovaných jako hovězího či vepřového původu je přimíšena konina, což bezpečně zjistily analýzy DNA. Někým to otřáslo, ale ne moc. Koňská řeznictví nejsou v našich zeměpisných šířkách ničím nebývalým. Koňský salám se prý už neprodává, já si na něj ale pamatuju, byla to taková zatočená věc, tlustá asi jako půlcoulová zahradní hadice. Nikdy jsem to nejedl, protože mám koníčky rád. Svou koňskou abstinencí jsem samozřejmě koňskou populaci nespasil, ale aspoň jsem si mohl říkat, že kdyby se všichni chovali ke koňskému salámu odmítavě jako já, nakonec by koňský salám a koňská řezničina zmizely. Snad na to došlo. A vida, konina se objevila zamixována do hověziny a vepřoviny.

Tím ovšem horor nekončí. Ve strašidelném filmu na vás taky ze začátku jen vybafnou anebo nechají prásknout okenici, farář visí oběšený ve zvonici až těsně před polovinou a oko se vrtá stojanovou vrtačkou až ve finále.

V druhé fázi to byly mršiny, maso z uhynulých zvířat, dokonce i z umučených krav, utrápených při převozu na jatka. To už bylo hodně silné kafe. Dovedu pochopit, že po této masáži nejeden konzument rozbaluje balíček s třiceti deky imitace a má ve tváři podivně zadumaný výraz. No a hlava koumavá si položí otázku, co že tak najednou.

Copak se to asi stalo, že z čista jasna někdo, bezpochyby úřední inspekce či laboratoř, začal zkoumat DNA v salámech?

On totiž salám je svým založením svinstvo z povahy věci samé. Stačí se letmo poučit o zásadách zdravé výživy – na varování před uzeninami narazíme v odstavci jedna na straně jedna. Přiznám se, že jsem schopen čas od času požít pár koleček originál uherského salámu v plném vědomí, že v uherském salámu je oslí maso a k oslům chovám stejně pozitivní vztah jako ke koním. O salámu jsem nikdy nepochyboval, že do něho semelou kde co, podobně jako do fašírky neboli sekané. Salám je přece cosi jako náhrada řádného masa a stvořili ho jako potravinu druhé až enté kategorie, tak proč to rozčilení?

Zkušenost nás učí, že každé takové odhalení má nějakou poťouchlou příčinu. Jste pamětníci fridexové aféry? Ta propukla ve Francii, kde se ukázalo, že "vinaři lili fridex do vína". Tehdy se pátralo po tom, kdo aféru vyvolal. Italští vinaři? Rakouští nebo němečtí? Glykol se do kyselého vína lil jaksi vždycky, pro zjemnění chuti. Zrovna tak se konina přidávala do salámů. Kdo dal popud, aby se objevila v testu chemické laboratoře, se asi nedozvíme. Třeba to byl dietetický lidumil, s cílem omezit pojídání šmíza.

LN, 8.4.2013