Volební finále a volební – přiznám - zklamání z výsledku jsem prožil v Benátkách. V sobotu začal v Cannaregiu benátský karneval, úžasnou a bláznivou Festa Veneziana sull’acqua, večerní férií se světly a gondolami, s artisty a tanečníky a hlavně s maskami. Těmi benátský karneval proslul na celém světě a za nimi se do Benátek jezdí z celého světa.

Byl jsem tu s kolegou a kamarádem Michalem Houdkem, byli jsme tu v podstatě služebně, zkoušíme fotoaparáty Canon 6D Mk II a Panasonic GX 80, abych byl přesný. Volili jsme v pátek těsně před odletem ve volební místnosti Střední odborné školy letecké v Ruzyni. Byla tu fronta voličů převážně mladého věku, nálada byla jaksi radostná a vyzývavá. Dvojice mládenců poprosila frontu, jestli mohou všechny předběhnout, že jim letadlo letí v 14.20. Čekalo nás tu na otevření ve 14 snad padesát, všichni souhlasili, no tedy, mládenci, to bude kalup, říkali jsme si.

No a dopadlo to, jak to dopadlo. Prodírali jsme se s Michalem davem na Fondamenta de Ca Labia, vodní průvod plynul kolem nás a ušní bubínky nám drnčely a my na to koukali a mysleli na to, jak jednou ta pravda a láska dostaly zase od té lži a nenávisti na frak. Sice se dá říci o chlup, ale ve volbách tohohle typu se chlup počítá a rozhoduje.

Je to svým způsobem referendum a tady to tak bylo. Oba kandidáti, Zeman a Drahoš, byli typově tak zásadně odlišní. Už při té kampani před prvním kolem jsem si říkal, jaká by to asi byla volba, kdyby proti sobě stáli – dejme tomu – jenom Drahoš, Fischer, Hilscher a Horáček. To by bylo soupeření názorů a postojů, to by byl výběr, spřádal jsem si v hlavě nereálnou variantu.

Zdá se ale, že k podobné situaci nedojde ani v budoucnu, v příštích volebních obdobích. Tak, jak nám prezidentskou volbu nastavili naši zákonodárci vedení hanebnou zbabělou snahou podbízet se veřejnému mínění, bude trvale hrozit nebezpečí, že se do popředí prodere takzvaně borec. To mi kdosi napsal, že si můžu kecat, co chci, ale co že je to platné, Miloš Zeman je v jeho očích borec a bude ho volit, i kdybych se postavil na hlavu. No a těch očí, vložených do hlav podobného smýšlení, je nadpoloviční většina.

Marné jsou zřejmě argumenty. Takzvaná média hlavního proudu mají malý, rozhodně ale ne zásadní vliv.

A pro mě je to další argument proti referendu v zásadních politických otázkách. To, jak se ukázalo, byl jeden z hlavních klamů používaných zemanovskou klakou. Referendum je zamířeno na dojmy a pocity, lež tu snadno rozhodne: Britové, vystupte z Unie a ty peníze, co platíte Bruselu, půjdou na zdravotnictví. Blbost, a bác ho, máte tu brexit.

Tak jsme seděli s Michalem nad displeji svých mobilů a Michal poznamenal: jak asi by to dopadlo, kdyby oficiální Zemanova fotografie nebyla maska, ale zachytila ho, jak vypadá? Ano, je to maska a vyhrála...

LN, 29.1.2018