„Je úplně jedno, jestli máš právě teď kocovinu, břicho nabouchaný cukrovím nebo pusu plnou výmluv. Hlavně že dnes vyběhneš a nakopeš všem zadek,“ četl jsem druhého ledna na sociálních sítích.

Pravděpodobně to bylo myšleno jako takový postsilvestrovský šťouch, takže asi nemá smysl nějak se v tom šťourat. Jenže s podobným přístupem se můžeme setkat i v průběhu roku, a nejen v oblasti rekreačního běhání. Pánové i dámy se začátkem roku rádi hecují a provokují, hledají nové výzvy, rozhlížejí se po vzdálených horizontech, touží překonávat včerejší limity a vítězit sami nad sebou.

Český rozhlas zveřejnil začátkem roku TOP 5 nejfrekventovanějších předsevzetí. Ten seznam má docela slušnou vypovídací hodnotu stran toho, jaké jsou naše problémy a v jaké kondici se nacházíme. Tady je těch pět položek: nekouřit, hubnout, učit se jazyky, vydělávat více peněz a číst více knih.

Proč si ze všeho nejvíc přejeme zrovna tohle? Protože realita, ve které žijeme, je právě opačná. Podléháme návykovým látkám, jsme tlustí, nedokážeme se domluvit, zadlužujeme se a náš myšlenkový svět stojí za starou bačkoru. To je realita, s níž ostře kontrastují nabubřelá prohlášení nejrůznějších lidí, kteří předstírají, že ví, jak nás spasit snadno a rychle - politiků, lékařů, obchodníků, zaměstnanců bank a inženýrů lidských duší. Jejich obsah je stále stejný: nemusíte se měnit a pracovat na sobě, úplně stačí, když se spolehnete na naše služby. Postaráme se o vaše zdraví, o vaše peníze, o vaši budoucnost a vy si zatím užívejte – jezte a pijte, co hrdlo ráčí, půjčujte si, co banka dovolí, a spolehněte se na to, co vám říkáme.

Jenže tohle je cesta do pekel. Delegovat na jiné svoji vlastní odpovědnost nevede k dobrým koncům. Svoje problémy nerozchodíme, nerozběháme a nezkousneme, ale budeme se jimi muset začít seriozně zabývat. Realita je taková, že s nabouchaným břichem a hlavou plnou výmluv nikam nevyběhneme, nebo možná vyběhneme, ale dopadne to tak, že ostatní nakopou zadek nám.

Žijeme ve světě plném velkých změn, nekompromisní konkurence a komplikovaných problémů. Chceme-li obstát, musíme být součástí řešení, nikoli součástí problémů. Pokud chceme být úspěšní, budeme se muset otevřít novým myšlenkám, protože svět se mění a přináší nové výzvy, budeme se muset naučit cizí jazyky, protože svět nemluví a nemyslí česky, a budeme se muset odnaučit přejídání, zadlužování a strachu, protože kdo nemá pod kontrolou sám sebe, nemá pod kontrolou vůbec nic.