EKOLOGIE: Lži a polopravdy v mediích
Od koordinátorky genetické kampaně České kanceláře Greenpeace jsme se dověděli, že se „skoro dostala na trh s potravinami“ sója způsobující alergii podobně jako para ořechy. Jaká je skutečnost: sója se používá do krmiv, ale pro domácí zvířata má málo aminokyselin obsahujících síru. Aby se vylepšila, přenesli šlechtitelé do krmné sóji gen z para ořechů, který zvyšoval obsah chybějící aminokyseliny. Bohužel se s ním přenesl i alergen těchto ořechů. Velkým pokleskem podle paní koordinátorky je, že „samotné testy (na alergen) nebyly provedeny na základě legislativy, která by je předepisovala“. Je nutno přiznat, že má pravdu, takové testy skutečně nejsou pro jetel ani vojtěšku či jiná krmiva předepsány. Přesto, že šlo o krmivo, byl další vývoj této krmné sóji zastaven, aby náhodou nebyla zaměněna za potravinářskou.
Dále nás paní koordinátorka strašila „dopady pěstování těchto plodin, a to jak biodiverzitu, toto bylo velmi dobře prozkoumáno, velmi dobře popsáno například ve studii Královské akademie věd v Londýně, která v roce 2003, 2004 popsala výsledky tříletých polních pokusů, kde bylo jasně doloženo, jak u tří geneticky modifikovaných plodin, že došlo k velkému snížení biodiverzity, tedy poklesu biologické rozmanitosti, rozmanitosti druhů na polích takto pěstovaných, ať už se to týkalo hmyzích druhů, anebo ptactva a dalších.“
Zaměstnankyně Greenpeace může zcela bez obav ozdobit svou agitaci jménem Královské Společnosti (Royal Society), neboť správně předpokládá, že skutečné stanovisko jejího předsedy Lorda Maye, které vyšlo v The Guardian z 25. lisopadu 2003, posluchač Radiožurnálu nezná. To však zní takto: „Výsledky výzkumu ukázaly, že dopad geneticky modifikovaných plodin necitlivých na herbicidy je nutno posuzovat případ od případu. Ukázaly, že kultivace těchto plodin může pomoci zemědělcům účinněji používat prostředky proti plevelům. Avšak způsobí-li takové účinnější použití herbicidů – k dobru či ke škodě – změny v potravě pro polní živočichy, může ovlivnit různorodost druhů“ A dále pokračuje: „
„Bohužel tyto významné závěry jsou zatemňovány pokroucenými reakcemi bojovníků proti GMO, vydanými vzápětí, někdy i před publikací osmi vědeckých prací popisujících výsledky polních pokusů. Lord May ve svém dopisu anglickému regulačnímu orgánu píše: Výsledky jasně ukázaly, že to není technologie genetické modifikace, ale s ní spojený systém hubení plevelů, co ovlivňuje rozmanitost druhů.
Zemědělec si tedy může vybrat, zda svou půdu, práci a peníze věnuje na sklizeň plodin nebo na krmení ptactva. Kupodivu, další pokusy ukázaly, že obětuje-li z toho pro přírodu jen dvě procenta, je výsledek pro oba lepší než bez modifikovaných plodin.
Organizace Greenpeace ovšem není jen pasivním vykladačem cizího snažení. Zadala francouzské společnosti Committee for Independent Information and Research on Genetic Engineering (CRIIGEN) přehodnotit jinou statistickou metodou toxikologické výsledky firmy Monsanto, přiložené k žádosti o registraci modifikované odrůdy 863. Toto přehodnocení je shrnuto ve zprávě Séralini G.E., Cellier E., de Vendomois J.S. (2007). Uvádí, že použitá statistická metoda ukazuje, že potkani krmení směsí s MON 863 měli na rozdíl od kontroly rozdílnou váhu u samců o –3,3% u samic o +3,7%; triglyceridy o 24-40% vyšší u samic; vylučování sodíku a fosforu u samců nižší o 31-35%. Ve statistickém hodnocení se však neprojevilo to, že kukuřice 863 má původ v jedné buňce, ze které je rostlina regenerována, kdežto kontrola byl dokonce kříženec a soubor dalších odrůd. V důsledku toho se podstatně lišila dieta v pokusu a v kontrole, např. v poměru cukrů a bílkovin. Na základě této studie Organizace Greenpeace napadla rozhodnutí Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a žádala revizi povolení kukuřice 863.
EFSA zadal studii Séralini a spol. odborníkům a 28.6. vydala závěr: autoři [Séralini a spol] nepřihlédli k určitým významným faktorům, jejich publikace není platným vědeckým důvodem zpochybňovat bezpečnost kukuřice 863. Proto není důvod revidovat povolení této kukuřice.
Tak splaskla bublina, ve kterou vkládala centrála Greenpeace naději na „vědecké“ zdůvodnění své ideologie, jak nám její zaměstnankyně obšírně vysvětlila.
Na závěr nám paní koordinátorka představila léta používanou příšeru vyrobenou globální centrálou: “Může se (modifikovaná plodina) křížit i s planě rostoucími a vytvářet nejrůznější typy superplevelů, proti kterým jsme už dnes bezmocní.“ Laik trne hrůzou, jak se bezmocné zemědělství hroutí pod náporem plevelné rostliny necitlivé na všechny herbicidy. Že tento“super“ by v případě přenosu genů byl necitlivý jen na pouhý jeden herbicid, to musí zůstat veřejnosti utajeno. Každý zemědělec ví, že máme desítky herbicidů a nepomůže-li jeden, je tu další a další. Informovaný zemědělec současně ví, že jsme si bez GMO vyrobili „hyperplevely“ necitlivé až na pět herbicidů. A zemědělství se nehroutí. Ovšem zemědělci nejsou cílová skupina pro toto ohlupování veřejnosti. Ti si stejně spočítají, že při tlaku zavíječe je lepší použít modifikovanou kukuřici než stříkat chemickým insekticidem. Ovšem „ochránci přírody“ mají jedinou radu: stříkat.
Daly by se citovat další perličky o medu „kontaminovaném“ pylem modifikovaných rostlin (pyl vyloženě jedovatých rostlin nikomu nevadí), o rezistenci na antibiotika, kterou nás GMO ohrožují (ale že denně sníme stamiliony bakterií rezistentních na antibiotika, se také od agitátorů nedovíme), a podobné.
Ideový přístup této organizace je typický pro všechna nedemokratická centrálně řízená politická uskupení: jen oni znají Pravdu, kterou se musí celá společnost řídit. Má-li někdo jiný názor, je nekompetentní (EFSA), pro zisk ohrožuje naše zdraví (Monsanto), je zaslepený nebo zkorumpovaný (vědci). Navíc vlastnictví Pravdy vyvazuje tuto organizaci z respektování zákonů (rok 2002, Branišovice).
Bohužel, nežli nudná realita je pro media vítanější šokující výmysl a polopravda, a proto jim poskytují prostor. Důsledek: čtyři Evropané z deseti věří, že normální rajče nemá geny. Ty jsou jen v těch modifikovaných. A kdyby to modifikované snědli, víc než polovina Evropanů se obává, že by se změnila jejich dědičnost.
