26.4.2024 | Svátek má Oto


VOLBY: Věty, které Jiřina Šiklová nenapsala

15.10.2010

Tak se mi zdá, že jsem nějak webově zaostalý. Dostal jsem mailem od kamaráda z USA veřejně kolující dokument nazvaný „Několik vět“, pod kterým je nasáno, že jej vytvořila Dr. Jiřina Šiklová. Stručný obsah pamfletu lze charakterizovat takto: Je to tady hnusný, fšicki kradou, ani poledne nedržej, svět se řítí do záhuby a Češi jsou banda idiotů, neb si to nechají líbit.

Pod pamfletem je i skutečné spojení na Dr. Šiklovou. Tak jsme se jí rovnou zeptal. Nějak po ránu. Mailem. Večer přišla odpověď. Cituji z odpovědi: „Nejsem autorkou a opravdu nechápu, že si to lidi nadále rozesílají. Oběhlo to.. desetitisíce lidí.. - Nepřímo jsem to iniciovala.. při výročí Několika vět jsem řekla na několika přednáškách.. že by bylo zajímavé napsat Několik vět pro současnost...

Dílko, veřejně přisuzované tzv. havlistům, text asi dva roky starý opět začal kolovat, páč je před volbami. Jak jsem zjistil, zvláště přátelé v zahraničí jsou z něj občas trochu paf. Já to číst a bejt někde jinde, tak se do takovýho státu snad i bojím přijet. Bohužel „litera scripta manet“, takže jej mnozí považují za „zjevenou pravdu“. Našinec však ví, že už je mnoho věcí dávno jinak. Až na plno věcí, které jsou už od nepaměti dějin stále stejné. Třeba to, že se uplácí, lže a krade. Bohužel tak je to na celém světě, co svět světem stojí. Jak je psáno už v Bibli. Naleznete to v Exodu i Deuteronomiu: Nepokradeš. Nepromluvíš křivého svědectví. Nepožádáš statku bližního svého.

A ono se krade a lže furt und furt a v praxi jde většinou jde jen o to, „kdo, kdy kolik a jak“. Jen někteří naši krasoduchové vykládají, že se krade jen u nás, a momentálně opoziční politici - jednou ti a podruhé oni - řvou, že krade právě ta druhá parta. A oni že jsou čistí jak ty bílé lilie.

Tento dokument, byl a je, jak ukázal čas, v tom nejhlavnějším, tedy ve svém vyznění, falešný jak cinknutá pětka. Praví se v něm (cit.):

Dvě největší strany si rozparcelovaly tuto zemi … budeme muset volit jednu z nich ……. Myslí si, že stačí ……zahrát na strunu sociálních jistot pro jedny a strunu nízkých daní pro druhé. ……..  Monopol jedné strany v naší zemi nahradila střídavá a na komunální úrovni i společná vláda dvou stran, které se vždycky nějak dohodnou. Vedení velkých stran sází na to, že se budeme bát zahodit náš hlas podporou malých, nových či exotických.. “

Už tehdy, když tohle někdo psal, věděli mnozí, že jestli někde na světě existují země, kde tohle „o společné vládě až na komunální úrovni“ platí bez výjimky, není to zrovna jenom Česko ale třeba „vyspělé“ Rakousko. Blahobytné, civilizované a spokojené. A přesto tam bez stranické tlačenky lidovců anebo socialistů - v Korunatých „Svobodných“ - nedosednete ani na místo úředníka na poště. Podobně je tomu ve Švédsku, Holandsku, Belgii, Francii i jinde v Evropě. Takže samotným „rozparcelováním“ a vládou dvou stran (opoziční smlouvou) to určitě není. V Anglii vládnou dvě, případně tři, strany již dvě století a jakou tam mají - tedy spíše měli - demokracii. Říká-li tedy autor tohoto textu, že „dvě strany“ jsou špatně, nemá pravdu. Jde spíše o to, jaké vlastně jsou. Ty strany. A ten autor.

A protože naše dvě - pardon, autor nějak neuměl počítat, byly čtyři ty „vládnoucí strany“, ODS, ČSSD, KDU-ČSL a KSČM - stály společně za pendrek, voliči jim to minule spočítali. Nestačili se divit. Straničtí bafuňáři. Ač se za autora nápadu za zaškrtávání vydával kde kdo, mezi lidi jej dostal profesor Janouch, jeden z těch pomlouvaných a opovrhovaných „chartistů“. Poslal nápad mezi lidi a hele - najednou bylo koho volit. A mohla být změna.

Tuhle blbost, že není koho volit, opakuje dneska kdejaký pisálek i pivní rozumbrada. Ale ono je koho volit. A nemusí to být dokonce ani žádná „zavedená partaj“ - míněno v tom i „nové partaje", TOP 09 a VVéčka. Pokud sám vím, jen politických stran a sdružení kandiduje něco okolo sedmdesáti a několik desítek tisíc jednotlivců.

Takže ty patetické výzvy, že to jde u nás s demokracií z kopce, spláchli sami voliči v minulých poslaneckých volbách. Myslím, že to předvedou (i když je systém složitější) i v těchto.

Osobně si myslím, že syntetická strana VV v těhle volbách pohoří, takže Johnovo zuřivé vykřikování, že vláda nemá pár dní před volbama nic jiného na práci než odvelet Veseckou, po volbách nebude mít tu sílu. Protože VV a John se „stanou malí, až budou nejmenší ve světě…“, prostě v obcích budou politickým trpaslíkem. Vypadá to, že na komunální úrovni také dostane nafackováno ODS i lidovci a že prakticky zmizí zelení. Co těch se týče, přes zelený plakát na Dopravních podnicích podepsaný Václavem Havlem, normálním lidem stačí se podívat na účty za elektřinu, plyn a benzín. Co s cenami zelení spolu s Bruselem dokázali předvést. Moc bych prosil, nemohl by někdy někdo pustit Václava Havla z té zlaté klece ven, tiše mu pošeptat, kolik že lidi většinou berou a kolik se platí za elektřinu a jak velké jsou daně ze mzdy - třeba - a tak nějak? Aby byl aspoň trochu v „reálu“? Má to on a máme to my s ním zapotřebí, aby si z něj, a tedy i z nás, pořád někdo dělal srandičky? Že se nám pominul disidentský ex-president?

Mezi dotazem na paní Šiklovou a její odpovědí jsem si šel nejprve koupit lístky do Semaforu a stavil se vedle v „Opchůdku Žofie Melicharové„ a koupil jsme si DVD „Smutek bláznivých panen“. Cestou sem i tam při procházce Dejvicemi od Špejcharu na „kulaťák“ se na mě šklebily neuvěřitelné ksifty na všelijakých plakátech. Fakt asi partajím poněkud došly prachy. Jeden známý politik byl vyfocen tak, že spíš vypadal jako reklama na vepřové, jak se jeho štětinatá hlava tlemila na kolemjdoucí. Taky jsem se zasmál, když jsem si vzpomněl na myšlenku z textu jednoho známého novináře, jak všichni, co ječí, že „nedovolí zabetonovat Prahu“ - a že jich na těch plakátech je -, si asi myslí, že severní obchvat Prahy povede vyšlapanou cestičkou mezi topoly… Jiná partaj, jejíž textaři se asi pominuli, hlásá, že nemáme volit nedemokratickou vládu… no, já je nevolím! Ale proč za své peníze dělají reklamu konkurenci? V Krči jsem tento týden koukal na plakát s fotkou nějakého pána, vedle nějž byl slogan: „Praha 4 má na něco lepšího.“ Když má, tak proč mi toho lepšího neukážou?

Jinak bylo v Dejvicích fajn. Slunce svítilo, obchůdky, hospody a kavárničky lákaly k posezení a vůbec tak nějak, že.

Hned jsme se večer na koupené DVD se ženou koukli. Stařičký dokument má sílu autenticity. A že autoři-géniové, jakým jistě je i pan Jiří Suchý, tvoří geniální myšlénky, i když to myslí úplně jinak.

Ve hře je třeba scéna, kdy rozkošná mladice láká sukní vyhrnutou nad kolínka hlavního hrdinu, aby jako byl svolný. A svádí jej a ukazuje, jak má hebkou kůži. I ručku mu tam položí. Ale hrdina praví, že tělo to lákání vnímá a chápe, tu hebkost a svůdnost hladké kůže. Ale hlava, hlava nechce cokoliv, chce tu pravou. A že nemůže jí lhát. Že jemu jde v lásce i životě o pravdu. I praví mu rázně děva s vysoko vyhrnutou lákající sukénkou: „To se musíte rozhodnout, milý pane. Buďto mě, anebo Pravdu. Ale ručím vám za to, že s Pravdou si tolik neužijete.“

Svatá slova. S pravdou si člověk moc neužije. Ta je spíš o držku. Ač vysoko vyhrnuté sukně frivolních politických stran tělo lákají, mozek by měl říct, co vlastně chce. Pravdu, nebo srandu. Aby totiž ta sranda nebyla až moc drahá. V posteli i v politice.

Takže, vážení, hlavně hlavou a ne „chtíčem“. Tohle není volba na jednu noc někde za stodolou. Jo a až budete cestou číst na plakátech, jak jsou dotyční geniální a čistí, pamatujte že už naše babičky říkaly: "Navrch huj, a vespod fuj."