Rekordní účast stran může přinést rekordní počet propadlých hlasů

Rekordy jsou od toho, aby se překonávaly. Platí to pro počet stran a hnutí, které se chtějí ucházet o přízeň veřejnosti v podzimních sněmovních volbách. Má jich být nejvíce v historii České republiky.

Rekordní číslo může ohrozit kontrola podaných kandidátek. Nepůjdou-li zjištěné chyby jednoduše opravit, může se počet účastníků blížících se voleb ještě snížit. K opačnému vývoji už dojít nemůže. Od úterní 16. hodiny žádná další strana nebo hnutí přibýt nemůže.

Platí to také pro jména na jednotlivých kandidátkách. Rovněž u nich může maximálně dojít k redukci. Pro statistiky a rekordní tabulky může být skutečný počet účastníků voleb zajímavý.

Pro výsledek voleb a sestavování nové vlády to není příliš podstatné. Nejrůznější subjekty, někdy s hodně netradičními názvy, mají šanci získat maximálně pár stovek hlasů, což celkové výsledky zásadně neovlivní.

Jednou z motivací, proč se přesto ucházet o přízeň občanů, může být prostor v televizním a rozhlasovém vysílání veřejnoprávních médií pořízený za levné peníze.

Budou-li kandidovat v jednom kraji, mohou v éteru ve vymezených a zákonem zaručených časech prezentovat své názory po celé republice za 19 tisíc korun. Běžná inzerce by je v takovém rozsahu vyšla na víc. Slabinou takovéto strategie je, že bloky předvolebních spotů prakticky nikdo nesleduje, takže může jít svým způsobem o vyhozené peníze.

Platí to pro ty, kteří nedosáhnou alespoň na jedno a půl procenta hlasů. Ti úspěšnější totiž získají od státu příspěvek na úhradu volebních nákladů. Pokořit hranici jednoho a půl procenta však musí v celé republice a ne pouze v jednom volebním kraji.

Takže v čím menším počtu regionů daná strana či hnutí kandiduje, tím menší je šance zdolat tuto hranici, o té pětiprocentní ani nemluvě. Právě její překonání přinese zisk nejenom peněz, ale především poslaneckých mandátů.

Čím více subjektů ji zdolá, tím komplikovanější může být povolební vyjednávání o vytvoření nové vlády a tím méně stabilní může být koaliční kabinet. V tuto chvíli není pravděpodobné, že by se do něj zapojila dejme tomu desítka či ještě více stran a hnutí. Naopak hrozí, že se řada z nich ocitne pod pětiprocentní hranicí. Ne však někde blízko nule, proto může propadnout rekordní počet hlasů.

To by výrazným způsobem změnilo původní výsledek. Konkrétně by propadlé hlasy přinesly vítězi voleb větší zisk, než jaký mu byl původně souzen. Na konci října se ukáže, zda tato hrozba ovlivní chování lidí. Zda budou taktizovat a volit podle toho, kdo se podle průzkumů pohybuje bezpečně nad pětiprocentní hranicí.

V tom případě bychom mohli počty stran a hnutí, které se objeví ve sněmovně, spočítat na prstech jedné ruky, i když na účastníky voleb by nestačily ani ruce šestery.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus