Volby do Poslanecké sněmovny jsou za námi, a ač se to nemusí na první pohled zdát, aspoň na některé otázky přinesly dlouho očekávanou odpověď. Jistě. Komentáře se plní úvahami o tom, že vítěz voleb, Babišovo hnutí ANO, má malý koaliční potenciál, protože mnohé strany jej dopředu vylučují z jednání kvůli otevřené trestní kauze.

Povolební jednání jistě nezjednodušuje ani skutečnost, že se do Sněmovny dostal rekordní počet stran a hnutí, devět, což připomíná výsledky minulých voleb na Slovensku – tam tato rozdrobenost politické scény také přinesla plody ne vždy libé. Ve všech zatímních úvahách ale chybí jedna, a to dosti podstatná. S vítězstvím Babiše a posílením ODS se na scénu vrátily konzervativní, pravicové hodnoty.

Sám Babiš by jistě na otázku, zda je pravicový nebo levicový politik, odpověděl vyhýbavě. Snad to ani sám neví, snad to ani nepotřebuje vědět. Říká, že bude stát řídit jako firmu. Jenomže co taková věta znamená? Firma, má-li přežít a nezkrachovat, musí generovat zisk, nikoli ztrátu. Má-li stát ekonomicky vzkvétat, nelze jej donekonečna zadlužovat, ani dovnitř, ani ven.

Mnohé dosavadní vlády, ať už socialistické vedené Špidlou, Grossem a Paroubkem, nebo nominálně pravicové v čele s Topolánkem a Nečasem, dokázaly vyšroubovat státní deficit do výšky, která už hrozí kolapsem, od něhož nás zachraňuje občas především docela solidní exportní výkon a možná až neodpovědně vysoký spotřební apetýt našich občanů.

Dosavadní recepty na ekonomické kormidlování země byly k ničemu. Zatímco Miroslav Kalousek, sám sebe pasující na pravičáka, zvyšoval daně, socialisté, věrni svým zásadám, slibovali a rozhazovali plnými hrstmi, a ještě z toho v předvolební rétorice činili zásluhu.

Jenže právě v tom momentě spadla klec. Občané dali (v přepočtu na mandáty) nadpoloviční důvěru stranám, u nichž cítili přece jen závan jiného národohospodářského myšlení. Jak ANO, tak dnešní ODS mluví o tom, že je nutné dluhy snižovat a nehromadit, daně vybírat a ne zvyšovat, hospodařit racionálně a ne populisticky. Kdyby měl Andrej Babiš trochu větší smysl pro humor, klidně mohl své hnutí před volbami přejmenovat na SRO – Stranu rozpočtové odpovědnosti. Protože to je v kostce vyjádřená politika, kterou sliboval a kterou také v mezích možností koalice se socialisty plnil.

Jsem přesvědčen o tom, že právě toto – totiž rozpočtová odpovědnost – byl hlavní dynamický moment letošních voleb a jejich výsledku. Lidé ve velké míře dali přednost rozumu, byť občas pracnému, před sklízením plodů ze zahrad, které jsou na dluh. Ten dluh, který nikoli obrazně, ale skutečně budou muset splácet naše děti.

V těchto volbách tedy nezvítězil jen nějaký politik či strana, jmenovitě třeba Babiš a revitalizovaná ODS, ale především občanská gramotnost voličů. Teď je na politicích, aby na tuto výzvu odpověděli adekvátně, což v daném kontextu znamená odložit předvolební výkřiky a spojit se v rozpočtově odpovědnou vládu. Nikoli jen ve společnost s ručením omezeným.