Pátek 11. ledna
Čunkův návrat do vlády zablokovali údajně na včerejší koaliční schůzce zelení. Spojili tak užitečné (Čunkův návrat je v této situaci velmi problematická záležitost, jeho případ je uzavřen spíš formálně a pro vládu by znamenal neustále latentní nebezpečí) s příjemným (je nepravděpodobné, že by teď, když vláda a Topolánek požadavku KDU-ČSL nevyhověli, byli lidovečtí volitelé ochotni unisono volit Klause). Pokud jde o volbu Švejnara, jsou obě křídla ve straně zajedno. (Pokud bude Švejnar zvolen, situace vlády se ještě zkomplikuje, i když ne o moc, Klaus Topolánkovi nakloněn nebyl, není a nebude a potíže mu může dělat nenápadně a zprostředkovaně, přes vnitřní opozici v ODS. Vládě však může být i malá komplikace osudnou.)

Agentura STEM provedla pro ČSSD (jak jinak, STEM a ČSSD patří už tak nějak dohromady) průzkum veřejného mínění, podle něhož Švejnarova podpora ve veřejnosti je nyní o 15% vyšší než Klausova. Na podpoře veřejnosti ovšem nezáleží, protože prezidenta volí volitelé a ti se o podporu veřejnosti mohou, ale nemusí starat.

Topolánek podpoří polského premiéra Tuska v odporu proti plánovanému plynovodu z Ruska do Německa Baltským mořem. Čeští a polští politici jsou zvyklí jednat s Německem z pozice síly. Bude zajímavé sledovat, jak v této situaci zafunguje pozice síly na Putina. Plynovod si vykoledovala Polsko nemožnou a zpupnou politikou vůči Německu v posledních letech. Pokud v ní hodlá s pomocí ČR pokračovat, dosáhne jen toho, že nažene Německo do Putinovy náruče. Německé sociální demokraty nebude nutné dvakrát pobízet. Podle zprávy v Právu prý Tusk podpořil Topolánka v odporu proti vzniku Centra vyhánění v Německu. Nebylo to náhodou naopak? Zároveň Poláci hodlají zjevně zdržovat budování americké protiraketové základny a Američany v té souvislosti vydírat. Tím se z politiky, jakou prováděli Kaczyńští a jejímž jediným světlým bodem byla loajalita k USA, stalo něco dokonalého, další ztělesnění malého smyslu pro realitu, který je polské politice tradičně vlastní. V každém případě z nového česko-polského spojenectví toho pro ČR moc dobrého nekouká.

ČSSD podmiňuje vstřícnost vůči vládě v době českého předsednictví v EU tím, že vláda připustí opozici k formulování priorit v zahraniční, bezpečnostní a sociální politice. Je zjevné, že na něčem takovém se vláda s opozicí dohodnout nemohou. Je třeba se připravit buď na to, že premiér Paroubkovi ustoupí, nebo že Paroubek bude vládu v době předsednictví zavile a úspěšně torpédovat. Pokud jde o zahraniční a obrannou politiku, bylo by to první horší.

Právo otisklo neuvěřitelný text Jana Vaňouse, „česko-amerického ekonoma“, který lobbuje za prezidentského kandidáta Švejnara. Jakýsi stín realismu je v tvrzení, že „si však Jan Švejnar možná bude muset ještě pár let počkat, než politická scéna plně ocení jeho charakter“. Zatím si ho tedy možná ještě nezasloužíme. A jinde zase: „Naopak nedílnou součástí Klausovy politické strategie byla vždy fragmentace českého politického spektra a snaha udělat cokoliv proti formální koalici sociálních demokratů a komunistů. To byl způsob, jak zajistit silnou politickou pozici pro ODS a pravicové strany. Dalo by se to označit heslem „rozděl, fragmentuj a vládni.“ Vida tedy, o co jde, o „formální“ (co to znamená?) koalici sociálních demokratů a komunistů. Tvrzení je navíc nesmyslné, v posledních deseti letech nebyla ODS v silné pozici, u vlády byli sociální demokraté a „fragmentace“ politického života u nás se projevovala v tom, že se občanští demokraté nebyli schopni nejen domluvit, ale vůbec snést právě s těmi „dalšími pravicovými stranami“.

Pozoruhodný rozhovor poskytl Lidovým novinám Petr Pithart v souvislosti s jejich výročím (v roce 1989 vyšlo první číslo samizdatových „Lidovek“ a Pithart byl u toho). Rozhovoru se týká naše dnešní glosa a ještě se k němu vrátíme.

Sobota 12. ledna
Jiří Čunek v referátu pro programovou konferenci KDU-ČSL předestřel opět své názory na romskou otázku a její řešení. Je pozoruhodné, že to dělá vždycky, když je v úzkých (tentokrát se mu mj. nezdařil návrat do vlády). V referátu prý mj. prohlásil, že k romské komunitě patří kastovní rodový systém nadřazený individualitě jeho členů, že má rysy, které jsou v rozporu s Listinou základních práv a svobod, a že jedním řešením by bylo roztrhnout romské komunity a rozptýlit je po republice. Geniální jednoduché recepty s populistickým přídechem mohou sice na veřejnost zabrat, ale vypadají účelově a nezodpovědně. Tak jednoduché to určitě nebude. Nevím např., jaké techniky chce pan Čunek použít k „roztržení“ romských komunit a jak zabrání tomu, aby se v krátké době a samospádem zase nesestěhovaly dohromady? Tj. jaké jiné techniky než té, kterou používat nelze.

Poté, co soud v občanskoprávní při rozhodl fakticky o tom, že je dovoleno mluvit o korupci, kterou provozuje ODS, začal toho dr. Rath hojně využívat. ODS vládne díky korupci, mluví se o milionech v igelitkách. Nemohu si pomoci, ale těžko se zbavit dojmu, že soudy u nás pečují o to, aby se smělo říkat úplně všechno a aby sprosťáci měli volné ruce. Nebylo by dobré některé věci aspoň prokázat?

Alexandr Kramer udělal pro své domovské Právo rozhovor s ministrem Julínkem. Alexandr Kramer je zároveň iniciátorem petice za neplacení poplatků u lékaře. Rozhovor díky tomu vypadá tentokrát spíše jako výslech na politické policii. Ten, kdo pořizuje rozhovor, má jistě právo na vlastní názor. Měl by však mít od toho, o čem bude řeč, aspoň nějaký odstup. Což tentokrát bohužel není ten případ. Ministr Julínek v rozhovoru svého vyšetřovatele mj. upozornil, že primárním úkolem zdravotního systému je péče o zdraví občanů, nikoli o jejich sociální situaci. To je, řekl bych, pravda.

Případ Barbory Škrlové a všechno, co je kolem něho nabaleno, je tak zašmodrchaný a podivný, že už vzbudil pozornost ve světě. Najít racionální vysvětlení pro chování těch lidí bude velmi obtížné, společenství určitého typu se racionálnímu chápání vymykají. K tématu se, pokud bude čas, ještě vrátíme.

Komunisté mají dalšího dobrovolného a neplaceného poradce, Jiřího Paroubka: v rozhovoru pro dnešní MfD prohlásil: „Každému je zřejmé, že velkou odpovědnost za to, kdo bude zvolen prezidentem, mají právě komunisté. Pokud pana Švejnara podpoří, bude pravděpodobně zvolen. Pokud budou vymýšlet třetí kandidáty nebo ho v první kole podpoří a pak ne, tak je to cesta k tomu, že bude vítězem Václav Klaus. Jsem zvědav, jak to svým voličům, ale i všem levicovým voličům vysvětlí.“ Komunisté se teď mají jako nikdy dřív. Obskakuje je a radí jim kdekdo, odprava doleva. Díky tomu je do budoucna úspěch nepochybně nemine.

Americký historik polského původu Jan Tomasz Gross napsal, vydal v USA a nyní i v Polsku knihu Strach, v níž obvinil Poláky z masakrů židů po druhé světové válce. Proti knize teď protestují polští historici, katolické církev a úřady dokonce zahájily vyšetřování kvůli údajné „pomluvě polského národa“. To mají v Polsku podobný zákon jako ten, s nímž má nyní u EU potíže Turecko? Pokud je kritika přehnaná (událost, o níž Gross píše, se opravdu stala a zabývali se jí už i polští historici), je to možné ve věcné debatě dokázat. Hysterie svědčí spíš o špatném svědomí, o tom, že se polská veřejnost s některými stránkami své minulosti dosud nedokázala vyrovnat. Chtějí snad - komu, Grossovi, USA, kde kniha vyšla, nebo Izraeli – naúčtovat v odplatu náklady za zničení Varšavy druhé světové válce, jako to udělal prezident Kaczyński, když byl ještě primátorem Varšavy, Němcům? To v tomhle případě asi nepůjde.

Prezident Klaus prý na Slovensku k tématu Schengen mj. prohlásil: „Jen úplný hlupák by si mohl myslet, že to, že na hranici nebude muset zastavit autem, vytáhnout pas a ztratit šedesát vteřin svého času, je úplně zadarmo… To, že hodný člověk může cestovat bez ukázání pasu od Čiernej pri Čope až po Gibraltar, je přívětivé pro toho, kdo to nechce zneužívat. Ale jsou tu i jiní, kteří tuto mimořádnou svobodu získají také.“ (Například zločinci.) Ovšem, každá svoboda něco stojí. Zadarmo je jen nesvoboda.

Pondělí 14. ledna
Premiér Topolánek prohlásil včera v ČT, že spor o Čunkův návrat do vlády je spor mezi KDU-ČSL a zelenými a je na těchto stranách, aby se dohodly. On je ochoten Čunka jmenovat. Tématu jsme věnovali naši dnešní glosu, odpoledne však Topolánek svůj výrok doplnil a opravil v tom smyslu, že pokud se obě strany nedohodnou, rozhodne on sám. Navíc celostátní výbor KDU-ČSL dnes doporučil lidoveckým volitelům, aby volili v prezidentské volbě Václava Klause, a požaduje veřejnou volbu (která by nepochybně po tomto rozhodnutí zvýšila počet lidoveckých hlasů pro Klause, jinak doporučení nemá zase až tak velkou váhu). Souvisí změna Topolánkova postoje s lidoveckým doporučením? A kdy hodlá premiér o Čunkově osudu rozhodnout?

Komunisté by zjevně nejraději zablokovali první prezidentskou volbu v druhém a třetím kole. Nelíbí se jim ani jeden, ani druhý kandidát, požadují slib, že se budoucí prezident nebude bránit jmenovat vládu (premiéra vlády), v níž bude na základě výsledků voleb zastoupena KSČM. Klaus to rovnou odmítl, Švejnar to váže na reformu KSČM v tom smyslu, jak ji požaduje Paroubek. Komunisté proto zřejmě po neúspěšné volbě navrhnou předběžně pět „nestranických“ kandidátů, z nichž si ostatní budou moci vybrat. Je otázka, zda to už nepřefintili, pokud by většina volitelů KDU-ČSL uposlechla stranického doporučení, Klaus komunistické hlasy v třetím kole volby už nepotřebuje.

TV Nova má k dispozici výpis telefonních hovorů mezi Miroslavem Šloufem, Zemanovým páterem Josefem, a vedoucím sekretariátu nejvyšší státní zástupkyně. Na věci mi připadá fascinující v první řadě ne to, že spolu telefonovali, ale že Nova má ten výpis. Řekl bych, že je to výrazná změna proti stavu věcí za totáče. Za totáče si člověk nebyl jistý, zda ho odposlouchává StB, ale mohl si být jistý tím, že pokud ho někdo odposlouchává, že je to StB. Dnes si nemůže být jistý ani tím.

„Jsme přesvědčeni, že americká finanční injekce do modernizace našich ozbrojených sil by vyvážila ohrožení naší bezpečnosti spojené s budováním základny. Pokud máme být skutečným spojencem, Američané se musí podílet na modernizaci naší armády,“ prohlásil polský ministr obrany Bogdan Klich. Bezelstnost tohoto vyděračství bere dech. Vláda PiS měla spoustu problematických stránek, ale takhle hluboko se přece jen nespustila. Klich argumentuje tím, že americká pomoc pro Izrael činí dvě a půl miliardy dolarů, pro Egypt 1,3 miliardy a pro Pákistán 300 milionů, kdežto pro polskou armádu jen 28 milionů. Poláci by se měli smířit s tím, že to odpovídá jejich strategickému významu pro USA. Pokud se jim to nelíbí, mohou se obrátit na Putina, možná dá víc.

Právo prásklo u českých vlastenců ministra Schwarzenberga, že se zúčastnil pohřbu suspektního Habsburka spolu s četnými zástupci suspektního rodu Habsburků. Doufám. že spříznění Bojovníci budou protestovat, podobně jako protestovali proti obnově sochy císaře Františka I. Účast na některých pohřbech je u nás zjevně nežádoucí. Možná, že by členové vlády (nebo snad dokonce všichni občané) vždycky před tím, než jdou na funus, měli vyplnit žádanku a nechat si ji podepsat buď od nějakého vlasteneckého spolku, nebo přímo v redakci Práva.

Cirkus kolem Barbory Škrlové výrazně zviditelnil naši vlast v Norsku. Na místě je otázka, kterou kladou v MfD, kde ta vykutálená parta bere peníze na své vyvádění, které šíří slávu českého jména po celé Evropě a dokonce už i v USA, bohužel lehce „kontraproduktivním“ způsobem?

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.