Tématem dne je „zrušení“ (přesněji řečeno zákaz) pořadu Bez obalu. Premiér Paroubek považoval za nutné ujistit veřejnost, že on se zrušením nemá nic společného (formálně jistěže ne, udělal to za něj Janeček a jeho lidé) a svolal k věci tiskovku. Je dobré, že v tom šlape jako slon v porcelánu, kdyby dělal jakoby nic, mohlo by mu to třeba projít. Na tiskovce se mimořádně sprostým způsobem obul do Karla Steigerwalda. Označil ho za bývalého bolševika (on, kdysi funkcionář potěmkinské pastrany, která měla za totáče pro nejhloupější individua ze Západu nabuzovat iluzi demokracie), za „normalizačního scénáristu“ (on, náměstek ředitele RAJ, bolševické obdoby koncernu Tricatel z pěkného filmu nebožtíka Luise de Funése Křidýlko nebo stehýnko) a vytkl mu nevhodnou manželku – pan redaktor Franěk z Práva zde má pěkný příklad toho, co je „kádrování“. Navíc tvrdil, že za „politickou pornografii“ neoznačil inkriminovaný pořad, ačkoli lze doložit, že v pořadu BBC tak expresis verbis učinil. Pan Paroubek pro argumenty nechodí zbytečně daleko, ví, že terazky je premiér. Kdyby se mu to bylo víc hodilo, byl by věnoval pozornost mé maličkosti (psal jsem o zákazu pořadu v MfD předevčírem) a nepochybně by mne označil za agenta sudetoněmeckého Landsmanšaftu (čímž by si získal srdce vedení ODS a pana Zahradila). Autora velmi pěkného článku z dnešních Lidovek Vladimíra Bystrova by zase mohl charakterizovat jako bělogvardějského synka, jeho kamarádu Filipovi by se to jistě líbilo. (Mimochodem, Paroubek Lidové noviny napadá neprávem, zařídily to vyčůraně, Bystrovovův článek daly do rubriky, která nemusí vyjadřovat stanovisko redakce a samy si po pilátovsku myjí ruce). Pan Paroubek je zkrátka přesvědčen, že je v podstatě jedno, co plácne. Je věcí zásadního významu přesvědčit ho o opaku. A předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Pospíchal by měl vysvětlit, proč není podstatné, kdo si u jeho instituce na Bez obalu stěžoval. O tom, zda to je nebo není podstatné, rozhodne veřejnost.

Prezident Václav Klaus se sešel s Královéhradeckým biskupem Dominikem Dukou. Prezident se nesejde ke konci roku s pražským arcibiskupem kardinálem Vlkem, protože Vlk ho ostře kritizoval za jeho postoj ke katolické církvi. Jako člověku nezúčastněnému, pozorujícímu tyto události zvenčí, se mi zdá, že pan biskup Duka, který má s Klausem a s ODS zjevně nadstandardní vztahy, se chová lehce po plojharovsku. Měl by být s kardinálem solidární.

Policie konstatovala, že se expremiér Gross při koupi bytu neprovinil: přesněji řečeno to znamená, že pokud se to skutečně odehrálo tak, jak to vylíčil (půjčil si peníze od strýce Vika, tomu je půjčil pan Rod, směnku spálil pan Simkanič (měl ji správně sežrat, jako to učinil Švejk v Bruck an der Leite / Királyhida s milostným dopisem nadporučíka Lukáše paní Etelce Kákonyiové)), bylo to po právní stránce OK. Nevím, proč se policie ČR zabývá ověřováním právní korektnosti fantastických příběhů.

Premiér Paroubek navrhuje (na rozdíl od českého ministerstva zahraničí a od stanoviska EU) etnické rozdělení Kosova, přičemž albánská část by měla dostat samostatnost. Pro spravedlnost musím zdůraznit, že v této věci je jeho návrh daleko rozumnější, než jak je u nás v tisku prezentován. Je sice pravda, že rozdělení by vyvolalo problémy v Makedonii, ale přesto by to bylo lepší řešení než to dnešní, kdy je formálně Kosovo součástí Srbska, fakticky je protektorátem Unie, Unie nemá na to, aby tam natrvalo zajistila mír, a s nynějším stavem jsou krajně nespokojeni jak kosovští Albánci, tak kosovští Srbové.

Ruský ministr zahraničí uklidnil svůj český protějšek: prezident Putin rozhodně v příštím kvartále navštíví ČR. „Nemusíte se obávat“, vzkázal nám první muž ruské diplomacie. Je to dobře. Náš lid je už po několik let zmítán úzkostnou obavou, zda Vladimír Vladimírovič Putin, Sluníčko jasné, poctí svou návštěvou náš Zapadákov. Uklidňující slova jeho ministra vlévají naději do našich duší. Bohužel jsou tu nějaké problémy se zbraněmi, které jsme kdysi od předchůdce Ruské federace zakoupili. Rusové by je chtěli mít pod kontrolou. To by ovšem mělo jít jen ztuha.

Jiří Paroubek pokračuje v porcelánovém galopu na motivy „zrušení“ pořadu Bez obalu. „Zejména“ deníky MF Dnes a Lidové noviny (opakuji, že Lidové noviny v tom jsou nevinně, chovají se k premiérovi a jeho napoleonským choutkám v oblasti svobody slova krajně ohleduplně) prý proti němu vedou „štvavou kampaň“. To je velmi hezký termín, řekl bych, že po listopadu 1989 zaznívá z úst českého politika (komunisty vyjímaje) poprvé. Zato předtím zněl pravidelně. Štvavé kampaně prováděly zejména západní buržoazní sdělovací prostředky, a namířeny byly proti zájmům naší tenkrát socialistické vlasti a našeho (pracujícího) lidu. Pan premiér prý nikdy nepožadoval zrušení pořadu. Abychom doložili pravdivost jeho slov, přikládáme text dopisu šéfa úřadu vlády Ivana Přikryla vedení České televize.

Saddám Husajn před soudem prohlásil, že on i všichni jeho spoluvězni byli brutálně mučeni. To je důsledek hysterie kolem údajného porušování lidských práv americkými vojenskými a vyšetřovacími institucemi. Skoro bych si přál být teroristou – tolik lidí by se staralo o má lidská práva. Mám pocit, že jako obyčejný penzista v postkomunistické ČR jsem na tom hůř.

Vracím se k jedné zprávě, kterou jsem zanedbal. Bývalý disident Stanislav Penc byl obviněn z trestného činu pomluvy, protože se na tiskové konferenci zeptal: „Můžete potvrdit, nebo vyvrátit, že jeden z řídících důstojníků policie, František Pachl, spolupracoval nebo byl kmenovým příslušníkem StB?“ S názory pana Pence na legálnost Czech Teku a na policejní zásah proti technařům absolutně nesouhlasím, ale nad takovýmhle obviněním zůstává rozum stát.

Jiří Hanák se v Právu nevyhnul kritice premiéra Paroubka za jeho útok na Karla Steigerwalda. Bohužel, jak mu to bylo nepříjemné, při tom semlel příliš mnoho věcí dohromady: „Jiřího Paroubka opravdu neomlouvám, jeho ujetí se však snažím pochopit. Prasácký novinářský útok na jeho ženu je začátkem dosud nekončícího řetězu podlostí typu: Všichni víme, jakým asi způsobem dělal kariéru v Restauracích a jídelnách! Tahá do vlády komunisty! Podporuje znárodňování nemocnic!“ Paroubkovu manželku v tisku hrubě urazili. Nevšiml jsem si, že by někdo Paroubkovi vyčítal, že tahá do vlády komunisty – nýbrž vyčítá se mu, že s nimi už teď potichu spolupracuje a totéž bude dělat po volbách. Pokud jde o kariéru v Restauracích a jídelnách (dělal ekonomického náměstka podniku, to byl po řediteli nejdůležitější post), jde jen o to, že na jeho místě bych zrovna já šetřil obviněními typu „normalizační dramaturg“ a že zastávat takový post bylo přece jen už cosi povážlivého. A to, že podporuje znárodňování nemocnic, je čistá pravda.

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.