ODS i ČSSD se prý už nestaví k myšlence velké koalice tak striktně odmítavě, jako ještě v nedávné minulosti. Vyplývá to z toho, co řekl Mirek Topolánek v neděli na Primě.

Především si myslím, že to nebude zase až tak horké. Topolánek dal především jasně najevo, že po prohraných volbách odstoupí. A za druhé řekl, že pokud by k velké koalici došlo, tak asi ne se stávajícími lídry obou stran. „Možná personálně jiní lídři půjdou do takové sestavy. Ale je to havárie, není to standardní řešení.“

Jiní (místopředseda Nečas) hovoří vstřícněji: kdyby se bezvládí, které tu je od května loňského roku, prodloužilo jako v roce 2006, tak to si za stavu ekonomické krize dovolit nemůžeme.

Úvahy tohoto typu jsou poněkud nebezpečné. Nejpravděpodobnější výsledek voleb je tento: ODS nevyhraje a nebude schopna sestavit vládu s občanskými stranami. Vyhraje ČSSD a bude mít v Poslanecké sněmovně většinu jak s ODS, tak s KSČM. Bylo by pro ní pohodlnější být v koalici s ODS a to, na čem se s ODS nedohodnou, si prohlasovat s komunisty, podobně jako to Paroubek dělal při svém prvním premiérování s tehdy bezmocnou vládní koalicí. Vzhledem k tomu, že pan Paroubek důsledně plní dohody, ale jen ty, které se pro něj ukáží být výhodnými, byla by jít s ním za této konstelace do koalice od ODS politická sebevražda.

Pokud ODS vyhraje, ale bude schopna dát dohromady většinu pouze s ČSSD, vznikne situace, jaká je dnes: vláda (případně bez „stávajících lídrů“) se na něčem dohodne, a pan Paroubek to pak ve Sněmovně s většími či menšími problémy odbouchne a prosadí si svou. To je v nejlepším případě pokračování bezvládí, v horším rovněž politická sebevražda ODS.

Pokud ODS vyhraje, bude schopna dát dohromady většinu jen s ČSSD a ČSSD nebude schopna mít většinu dohromady s komunisty (to je situace z r. 1998), bude tento způsob vlády krajně obtížný, pro ODS kompromitující, dohoda často skoro nemožná a nebezpečí podrazů na denním pořádku.

Ve všech těchto případech nebude Paroubek pod tlakem, aby odstoupil, pokud se výsledek jeho strany nebude výrazně lišit od toho v roce 2006 - i když v tom posledním bude jeho pozice poněkud otřesená.

To nejhorší, co může ODS udělat, je „zachraňovat pozice“ a „bránit nedozírným následkům“, jak to je cítit z výroků pana Nečase. Pokud bude mít Jiří Paroubek možnost sestavit menšinovou vládu s komunistickou podporou v pozadí (forma opoziční smlouvy), je třeba mu ji dopřát. Je daleko důležitější, aby tu byla v zásadní opozici silná, v podstatných věcech demokratická strana, než aby se silná demokratická strana utopila v nějakém shnilém kompromisu pod záminkou držení pozic a záchrany vlasti.

lidovky.cz 18. ledna 2010

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.