Naše politická situace je lehce strašidelná: máme slabou vládu, nefungující parlament. Zásluhou ústavního soudu se nám samovolně prodloužilo volební období o osm měsíců. V politickém stavu beztíže se vytváří šance pro politické příšery a přízraky nejrozličnějšího druhu. Vábí voliče podobně jako to činí pekelné bytosti v jednom z dílů stupidního britského seriálu Hellraiser, na který jsem se asi deset minut díval. (Během těch deseti minut byla oběť vlákána do na první pohled hezounkého domečku v anglickém stylu a stažena z kůže). Vidina proniknutí strašidel do PS je lákavá, ale nepravděpodobná. Šance dosáhnout na finanční odměnu, která by jim (podobně jako upírům, kteří nasáli lidskou krev) umožnila před dalšími volbami na čas obživnout a pokoušet se o totéž, je podstatně větší. A vůbec největší je naděje na to, že uberou jedno – dvě procenta silné straně. Naděje je přitažlivá zejména pro levicové či pravicové konkurenty pravicových či levicových stran. Malí konkurenti silných soupeřů v opačném táboře mají jejich sympatie. Nechci tvrdit, že se ty sympatie zhmotňují v nějakou hmatatelnou podporu. A nechci ovšem tvrdit ani opak.

Prostor pro přízraky je příhodnější na „pravici“. ODS je dnes mj. díky Klausovi velké poraněné zvíře a chuť ji trhat příliš svůdná. A pravice je taky tradičně oblíbenější taneční sál pro ples upírů. Pan Radek John, předseda „Věcí veřejných“, poskytl rozhovor Právu. Je pro přímou volbu, proti „nadměrným“ církevním restitucím, pro mírný pokrok v mezích zákona, pokud jde o zdravotnické poplatky. Populismus je důležitý, jinak voličská oběť do domečku příšer nevleze.

Nyní je tu ovšem nový a nezvyklý jev: politické příšery na levici. Hejkal z vysočinských lesů svolává svou družinu! Hlásí se jeho pravá (nebo v tomto případě spíš levá, jde o levici) ruka Šlouf. Dále exministři, které po Zemanově pádu nikdo nechtěl. Podle vlastního vyjádření byla přizvána i paní Bobošíková, univerzálně použitelná od komunistů po ODS: Do scénáře Hellraisera by ve svém krvavě červeném kostýmu zapadla ideálně. Program je prostý a od Johna se moc neliší: přímá volba, boj za národní zájmy a proti kůrovci.

Pozoruhodné je, že se poprvé vynořilo strašidlo na levici. Ohrožena je Paroubkova ČSSD. Pan Paroubek počítá, že o nic nejde. Moc hlasů prý neseberou, nanejvýš pár desetin procent. Pan Paroubek ovšem poněkud podceňuje vliv své osobní nesnesitelnosti. Má i nemá pravdu. Moc hlasů neseberou, ale jedno-dvě procenta možná. A to v dnešní situaci, opět zavánějící patem, může hrát svou roli.

Nejstrašnější vyhlídka ovšem je, že by se přízraky z Hellraisera opravdu dostaly do Sněmovny. Příští funkční období parlamentu by se změnilo v rej upírů, jaký naše mladá vlast ještě nezažila.

lidovky.cz 14. října 2009

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.