Václav Láska podal návrh na ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana, která nachází podporu části senátorů – nyní ji rozšířil i kvůli neochotě hlavy státu odvolat ministra kultury Antonína Staňka. Jde o hrubé porušení Ústavy ČR – podle autorů návrhu. Vím, že jste proti žalobě. Proč?

Já bych se nejdříve vyjádřil k té původní Láskově žalobě, která se skládá ze sedmi bodů a u pěti z nich se obsah týká minulého volebního období, 2008–2013. Tři zcela a dva částečně, a proto jsou podle mne nežalovatelné. Podle mého právního názoru se body daly žalovat poslední den minulého období, tedy nejdéle 8. března 2018.

Jinak řečeno, funkce, v níž dělal chybné kroky podle autorů návrhu, uplynula a začala funkce prakticky jiná – druhé volební období…

Autoři žaloby to zdůvodňují tím, že poslední den volebního období byl 8. březen 2018, což byl zároveň podpis prezidenta na nové volební období. Tedy, že ta funkce pokračovala nepřetržitě, ale to odporuje Ústavě. Ústava jasně říká, že volební období je pětileté. To znamená, že tak jako tak, první funkce prezidenta pominula 8. března. Ty body jsou nežalovatelné.

A co tedy neochota prezidenta odvolat Staňka? Jde o porušení Ústavy?

Pokud vím, tak prezident v pátek 12. července vyhlásil, že ministra Staňka odvolá k poslednímu dni měsíce, takže tady se nedá o hrubém porušení Ústavy vůbec mluvit. Trvalo to o něco déle, než třeba muselo být, ale na druhou stranu není to nic nepřiměřeného a ani v minulosti nebylo. Prezident má právo o té věci diskutovat a podobně. Pokud nyní dodrží, co řekl, a zřejmě dodrží, tak se o hrubém porušení Ústavy nedá vůbec mluvit.

Považujete tedy jakýkoliv krok Miloše Zemana ať už v jeho minulém, či současném období za porušení Ústavy?

Já nebudu a nechci rozebírat kroky z minulého období, protože byly dány do ústavní žaloby. Tečka a teď je to pasé, takže minulé období zpětně rozebrat nehodlám. Jde o žalobu, která má být podána nyní a kde jsou další dva body. Situace s ministrem Pochem, kde došlo k tomu, že premiér podal dva dopisy ve stejnou dobu – v druhém nechal prezidentovi na výběr, ať si vybere Pocheho, nebo Hamáčka, což také není porušení Ústavy. A poslední bod – tam je to celé divné (tlak na tehdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu, pozn. red.). Šlo o rozhovor mezi čtyřma očima, pak předseda Nejvyššího soudu, když nebyl předsedou, mluvil o polovině věcí v médiích, takže je to celé divné…

A co z morálního hlediska? Jak hodnotíte jednání a vystupování Miloše Zemana?

Prezident Zeman je svůj. Má své názory a přesvědčení a já si nechci hrát na morálního arbitra. On byl zvolen nadpoloviční většinou voličů v České republice. Tím se cítí ve svém mandátu silnější.

A jeho politické názory?

Co se týká jeho politických názorů, má zase jenom svoje. Je faktem, že na můj vkus by mu v žádném případně neškodilo, kdyby byl ve svém výrazivu umírněnější. Nelíbí se mi od něj používání vulgárních, nebo téměř vulgárních slov a urážení oponentů a novinářů. To se mi velmi nelíbí, ale na druhou stranu má právo hájit své názory. Mně se ještě líbí, že podporuje přestěhování naší ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. To si nikdo kromě Američanů netroufnul. Pak jsou další názory, s některými souhlasím, s řadou z nich nesouhlasím.

V rámci kritiky Miloše Zemana slýcháme, že by měl být apolitický a nezasahovat do dění ve vládě. Platí to o Miloši Zemanovi?

Mně by se líbilo, kdyby prezident republiky národ spojoval. To on neumí, nedělá, na druhou stranu… Já ani snad nemám pocit, že by chtěl preferovat názory jedné, nebo druhé strany, ale jasně říká pouze své názory, které vyvolávají u části veřejnosti velkou nevoli, u jiných velkou podporu. Na něj nesedí, že by byl apolitický, nesedí na něj to, že by vládu neovlivňoval. Domnívám se, že postupuje tak, jak si myslí, že vystupovat může. Ale prezident není loutkou, je to hlava státu a má právo se vyjadřovat.

Co se týká zásahů do vlády, tak bych řekl, což nakonec vidíte i v případě ministra Staňka, nastalo období, kdy se rozhodl, že bude respektovat, co říká Ústava. Ještě předtím řekl svůj názor. Byl přesvědčen, že vláda odvolává ministra, který odhalil korupci. Zda odhalil, či nikoliv, nevím, ale byl o tom přesvědčen prezident.

Jak se s odstupem času díváte na rozhodnutí volit prezidenta přímo?

Já jsem u toho nebyl, když se o přímé volbě rozhodovalo. Volba u nás byla nepřímá celou dobu a stejně lidé vždy brali prezidenta jako obrovskou autoritu. A od samého počátku. Masaryk, Beneš, Havel a tak dále. Takže já bych tehdy nehlasoval pro přímou volbu. Ale jednou tak Parlament rozhodnul, tak to prostě respektujeme. Holt se politici musí smířit s tím, že prezident si od toho pak odvozuje obrovský mandát, že tolik hlasů nikdo z jiných politiků nemá ani zlomkem.

Takže nepředpokládáte, že ústavní žaloba by měla šanci na úspěch jednak kvůli uplynutí funkce, v níž kroky vykonal, a jednak nenajde dostatečné množství hlasů ať už v Senátu, nebo…

Ve Sněmovně určitě ne, takže se to k Ústavnímu soudu ani nedostane, jak to vypadá. Co se týká Senátu, já nechci soudit. Zdaleka neznám názory všech ostatních senátorů. Mně se třeba nelíbí, že se žaloba má dostat na program teď 24. července, když se ještě mění a vlastně finální text v tuto chvílí neznáme. Má se ještě upravovat. Navíc si myslím, že předtím by to mělo jít na plénum, měl by se tím zabývat ústavně-právní výbor a komise pro ústavu. Já jsem jejich členem. Nedovolím si spekulovat, jestli to v Senátu projde, na druhou stranu, jak jsem říkal: původní žaloba je dle mého bezpředmětná. Co se týká toho Staňka, ta také. Takže já v každém případě v tuto chvíli, jak to vše vypadá, budu hlasovat proti žalobě.

Ptala se Zuzana Koulová, PL, 16.7.2019