Vládní koalice zase kousla do vosího hnízda, když chce upravit zákon, řekněme si upřímně, namířený proti Andreji Babišovi. Opozice nasadila své oblíbené obstrukce. A to je vše.

Stojí to akorát čas a peníze na chod sněmovny, platy poslanců, pomocného personálu, energie i redaktorů sdělovacích prostředků. Ten zákon měl zabránit zneužívání moci politiky (omlouvám, se nevím přesně, tohle moc nesleduji). Platí již několik let a sněmovna se rozhodla, že není moc účinný a chce ho poupravit.

Andrej Babiš dle svého vlastního vyjádření nic nevlastní, vše je ve svěřenských fondech. To vše podle toho zákona, ale Andrej Babiš nám ve volební kampani vždy zdůrazňoval jaké (on) platí daně. Hm. Z čeho tedy? A čísla měla ohromovat. Jeho poslanci se proti zákonu postavili jako jeden muž, byť přeci jejich šéf nemá skoro ani střechu nad hlavou. Zatím jen návrhem na změnu programu zasedání zablokovali chod sněmovny.

Po pár dnech a možná i nocích vládní koalice svou silou návrh protlačí. A dopadne to jako vždy. Po pár měsících, nebo nejbližších volbách, se zase ukáže, že ten, proti komu je namířen, si našel jako doposud skulinku, jak i změněné nařízení obejít, stejně jako do teď. Celá anabáze se opět ukáže zbytečnou.

Bude se zase přemýšlet o novele novely a někdo bude o krok vpřed. A to je celý náš problém. Nemyslím jen Andreje Babiše, ale celého Česka a české společnosti. My po švejkovsku chceme zákony obcházet. Zákony by tak musely být psány (a často jsou) do posledního písmenka přesně co a jak. A pak se v nich často nevyznají ani právníci.

Soudy rozhodují podle těch zákonů a nikoliv podle zdravého rozumu. Každý přemýšlí, jak to nebo ono obejít. A všechny nás to stojí peníze, čas a nervy. To není o Babišovi, ale o Češích. A soudě podle výsledků voleb (nejen těch posledních) jim to nijak nevadí, ale hodně imponuje.