Pobavili mne politici, kteří se snažili v posledních volbách získat body navíc příslibem, že zajistí v Praze MHD zdarma. Tento nápad mne jen utvrzuje v domněnce, že politici začínají být dost odtržení od reality a – především – že po Praze prostředky hromadné dopravy určitě necestují.

Ale pěkně popořadě – ano, v Praze se pohybuje velmi mnoho aut a dopravní situace je tragická. Dílem za to vděčíme nějakému „chytrému“ soudruhovi, který v 60. letech upřednostnil roštový systém před kruhovými obchvaty, dílem dnešním zastupitelům, kteří nejsou schopni s různými výmluvami a odůvodněními rozestavěný obchvat dokončit, a samozřejmě dílem i tomu, že počet vozidel stále roste a v Praze pro ně prostě již není místo, zejména když začíná být standard mít v rodině dva i více vozů.

Stát se nás snaží pozitivními i negativními prostředky přimět k tomu, abychom neekologická vozidla nechávali doma. Pozitivní motivací je třeba cena roční jízdenky, negativní motivací je zjevně úmyslné znepříjemňování dopravy (třeba nastavením světelné signalizace, zužováním vozovek apod.) tak, abychom raději jeli MHD, než stáli hodinu v koloně.

Snaha vyřešit kolabující dopravu v Praze zrušením jízdného v MHD mi připadá stejně nesmyslná, jako snaha zeštíhlit byrokratický aparát tím, že se propustí svačinářka (viz seriál „Jistě, pane ministře“). Proč se raději neřeší, kam skutečně plynou prostředky z jízdného, proč se umožňují transakce typu Opencard, proč se nedokončí obchvat kolem Prahy, nepostaví rychlodráha na letiště a velká odstavná parkoviště u stanic metra nebo železnice na hranici Prahy?

A pokud jde o MHD jako takovou, velkou motivací pro její větší využití by bylo, kdyby nebyla tak odporně špinavá a zanedbaná. Není to tak dávno, co moje dcera jela do práce „sockou“ a odnesla si dost nepříjemný zážitek: sedla si v tramvaji do promočeného sedadla (slovním základem je zde slovo „močit“, nikoliv „máčet“) a zachránilo ji jen to, že měla v práci sprchu a její manžel jí mohl přivézt čisté oblečení. K tomu jí také donesl velkou čokoládu se slovy „Tady máš smradné“ (podle vzoru „bolestné“). O stavu jednotlivých vozů a vagonů není třeba dlouze mluvit, každý, kdo MHD jezdí, ví, o čem mluvím.

Tomu, aby byla MHD pro cestující přitažlivější, by určitě přispělo, kdyby byly důsledně (a zcela v souladu s přepravním řádem) z přepravy vykazovány nejen osoby, které nemají jízdenku, ale i ty, které jsou špinavé a zapáchají (což jsou většinou korelující skupiny). Nejhorší na tom je, že tito kvasní smraďoši nejen že nejsou z přepravy vylučováni, ale naopak mají díky svému zápachu a vizáži vždy minimálně půl vozu sami pro sebe – a to za přepravu neplatí nic. Nemluvě o nemocech, které šíří, a breberkách, které nechávají v sedadlech (mimochodem, kdo měl ten „geniální“ nápad instalovat do MHD textilní sedačky?!). Chcete-li v MHD ulevit bolavým nohám a sednete si, můžete mít o to větší honičku doma, až se budete zbavovat blech, vší a svrabu. Jak k tomu všemu přijdou ti slušně oblečení a platící cestující, kteří jsou v MHD diskriminováni?

Pokud MHD vypadá takto, když se za ni platí, jak by asi vypadala, kdyby byla zadarmo? Že by potom nutnou výbavou slušných „kaštanů“ musely být IPCHO a střelné zbraně, protože jen tak by mohli v klidu dojet do místa určení? Pro mladší čtenáře, kteří ve škole už neměli brannou výchovu: IPCHO je zkratka slov „improvizované prostředky chemické ochrany“, což byly plynová maska, pláštěnka a igelitové pytlíky na rukou a nohou.

Ano, mocichtiví politici, hrajete na velmi citlivou strunu českého národa, pro který jsou slova „zadarmo“ nebo „sleva“ nákupní a rozhodovací mantrou. Ale zapomínáte, že tu jsou i lidé, kteří moc dobře vědí, že zadarmo v tomto světě není nic. A že pokud už něco zadarmo je, stojí to za dvě věci.