Každé volby celkem přirozeně přinášejí jedněm radost, druhým zklamání. Početná je ale letos také skupina rozčarovaných voličů považujících se za odpovědné. Ti poukazují na to, jak mnoho spoluobčanů dalo svůj hlas populistickým formacím – Věcem veřejným, Suverenitě Jany Bobošíkové či Dělnické straně sociální spravedlnosti. Někteří tento seznam ještě rozšiřují o KSČM.

Pokud bychom se na této interpretaci shodli, bylo by to vskutku varovné. Naštěstí je zde ještě výklad: lidé chtěli změnu – jakoukoliv.

Neoslavují přece jen nevyzpytatelné a personálně nevyzkoušené Věci veřejné se svým tažením proti politickým dinosaurům. Nečekaně uspěl také Karel Schwarzenberg coby symbol nadhledu a noblesy, aniž bychom ho bůhvíjak zkoušeli z politických postojů. Není ostatně náhodou, že řada respondentů v anketách neodpovídala, že volí TOP 09, nýbrž sympatického šlechtice.

A pak zde máme preferenční hlasy. I ty naznačují, že lidé jsou po uplynulých čtyřech letech zklamáni nejen občanskými a sociálními demokraty, ale také četnými tahouny dalších partají. Symbolem nespokojenosti se stal místopředseda ODS Ivan Langer, nelítostný ortel byl vyřčen nad dlouholetým poslancem Pavlem Severou, který vedl kandidátní listinu TOP 09 na Pardubicku, a politické popravě tak tak unikla exministryně Vlasta Parkanová v jižních Čechách.

Voliči přeorali některé stranické kandidátky „dočista dočista“. Své by o tom mohla vyprávět ODS v hlavním městě či na Karlovarsku nebo třeba pražští sociální demokraté. Kupodivu ale i novým stranám se kupředu posouvali zájemci o mandát na preferenční hlasy. Vedle úspěšných hejtmanů a regionálních celebrit přitom často uspívali i aspiranti vesměs neznámí.

V neposlední řadě může být spokojená i parta intelektuálů vyzývající v minulých týdnech k pomyslné defenestraci a volbě mužů a žen z úplného dna kandidátních listin. Oněch devět statečných a zvolených se snad sluší i vyjmenovat.

V sociální demokracii se vyšvihl mladý právník Jan Chvojka z posledního místa pardubické kandidátky, lékař Pavel Antonín z předposledního místa kandidátky na Vysočině a hejtman Josef Novotný z předposledního místa kandidátní listiny na Karlovarsku.

Druhá trojice je z občansko-demokratického tábora. Uspěl Jan Pajer z posledního místa na Královéhradecku, Jaroslav Martinů, který kandidoval předposlední na Pardubicku a Radim Jirout, ucházející se o zvolení v témže kraji jako čtvrtý od konce.

S TOP 09 jsou svázáni dva překvapivší lékaři – Aleš Roztočil kandidující předposlední na Vysočině, Martin Gregora, třetí od konce v jižních Čechách – a také starosta Semil Jan Farský, který byl na konci kandidátky TOP 09 v Libereckém kraji.

Rovnou dodejme, že tito pánové evidentně nejsou žádní „nýmandi“ a jejich regionální podpora má hlubší kořeny.

A dovolme si ještě jednu kuriozitu. Lidovci sice v nové Sněmovně nezasednou – ale i kdyby tomu tak bylo, tak nejspíš bez předsedy Cyrila Svobody a první místopředsedkyně Michaely Šojdrové. Oba totiž ve svých krajích skončili na preference až druzí.

Kombinace volání po změně a vstřícnějšího volebního zákona, podle něhož k posunu na kandidátní listině vzhůru stačilo 5% kroužků, jednoznačně přinesla své ovoce. Doufejme, že dar poznání poskytne zejména politickým stranám. Ukazuje se, že do budoucna by se měly při sestavování kandidátek méně uzavírat na sekretariátech a více naslouchat hlasu sympatizantů. V mnoha západních zemích se to už naučily a nelitují.

Samozřejmě existuje i druhá, méně vábná možnost: že se letošní malé revoluce strany zaleknou a volební zákon opět zpřísní. ODS se o to ostatně pokoušela už před volbami. Taková cesta však vede pouze k dalšímu odlivu fanoušků do náruče nových partají nebo rovnou do rezervoáru nevoličů. Měnit zákony je snadné, ovšem čerstvé voliče si politici nenaklonují. Proto by v první řadě měli měnit – to znamená provětrávat a ztransparentňovat – především své vlastní stáje. To je stěžejní poselství skončených voleb.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6