Ministři Sobotkovy vlády chodí na „návštěvy“ k ministrovi financí. Naposledy u něj byl ministr kultury. „Vyrazil“ z financí tři čtvrtě miliardy a ještě prý neskončil. Potřebuje totiž miliardy dvě.

Státní rozpočet na rok 2016 má jasný základní parametr, a tím je deficit. Byl stanoven na 70 miliard korun a současná jednání se vedou o tom, jak upravit příjmy a výdaje rozpočtu tak, aby se „vlk nažral a koza zůstala celá“. Tou kozou je stanovený deficit.

Proto se nyní kouzlí s desetinkami HDP „nahoru“, aby se zvýšil příjem státního rozpočtu. Na druhé straně všechna ministerstva natahují ruku a chtějí další peníze, a tak Andrej Babiš přidává. Tvrdí se, ale nevylučuji, že to jsou „zlí jazykové“, že se daří resortům pod správou ANO.

Nyní se tedy „zadařilo“ i ministrovi za lidovce, který do svého rozpočtu sehnal peníze na podporu zahraniční kinematografie, tj. projekt, který se opět snaží finančními pobídkami přilákat do Prahy tvůrce zahraničních filmů, které by jinak mohly být natočeny nedej bože v Budapešti nebo ve Vídni. Z oné tři čtvrtě miliardy korun, které ministr kultury z Babiše „vyrazil“, na to praskne téměř polovina.

Systém návštěv u ministra financí posiluje pouze jednu věc, a to kult Babišovy osobnosti. Po jednání tripartity na následné tiskové konferenci byla režie více méně dokonalá. Zaměstnavatelé chválili Babiše za snahu mírnit deficit, odboráři o Babišově rozpočtu tvrdili, že je „restriktivní“, a nad tímto mlžným oparem starých klišé se vznášel duch „německého modelu“, tj. rozpočet s nulovým deficitem, kam se máme dostat někdy po roce 2018, kdy již tato naše „spořivá vláda“ dávno nebude ve svých funkcích.

Kdysi se razilo heslo „Na dluh nedáváme, žebrotu nepodporujeme“. My nejen že na dluh dáváme, navíc podporujeme i žebrotu ministrů u místopředsedy vlády a ministra financí. Velkolepé divadlo.