Tiskem a dalšími médii prošla zajímavá zpráva. ČSSD dluží bankám 130 miliónů korun, které měla uhradit do konce letošního roku. Vzhledem k tomu, že ČSSD získala díky neúspěšným výsledkům voleb podstatně méně peněz za hlasy voličů, strana se rozhodla zmrazit platy svým zaměstnancům a šetřit. Pod tím si lze u politické strany představit mnohé, vzhledem k tomu, že hlavními náklady stran jsou ve volebním mezičase výdaje na aparát a správu majetku, může se jednat o propouštění zaměstnanců či o prodeje majetku, popřípadě o kombinaci takových opatření.

ČSSD je tak v naprosto unikátní situaci. Vehementně kritizuje vládu za úsporný státní rozpočet, který mimo jiné předpokládá snížení objemu mzdových prostředků ve státní správě o 10%, sama však své finanční potíže řeší v podstatě stejnými metodami.

Zmiňme se proto alespoň o hlavních argumentech socialistů a na ně navázaných odborů o „nesmyslnosti vládních škrtů“. Jak socialisté, tak vůdci levicí zkorumpovaných odborů tvrdí, že by se mělo jít cestou zvyšování příjmů státního rozpočtu. Bohuslav Sobotka šel dokonce tak daleko, že ve svém souboji o post předsedy strany naznačil, že by se měly daně zvýšit o 4 procenta. To však zcela jistě nelze zaručit zvýšením přímých daní, například u daní firem. I kdyby byla sazba daně zvýšena o proklamovaná procenta, zdaleka by nemuselo dojít k naplnění očekávaných příjmů, neboť výnosy přímých daní závisejí mnohem více na částce, kterou firmy zdaňují, než na sazbě daně.

Jedinou daní, kde lze očekávat, že se s určitou mírou naplní předpoklad příjmů, jsou tak spotřební daně a DPH. U spotřební daně uvalené na pohonné hmoty se však potvrdilo, že nedávné zvýšení spotřební daně nevedlo k očekávanému zvýšení příjmů státního rozpočtu, protože mnohem více klesla spotřeba nákupy levnějších pohonných hmot mimo Česko. Zvýšení snížené sazby DPH už současná vláda rovněž avizovala, ale v souvislosti s připravovanou důchodovou reformou. Příjmy ze zvýšení snížené sazby DPH by se podle plánů vlády měly stát zdrojem výplat důchodů po vzniku spořicích účtů tak zvaného třetího pilíře důchodové reformy.

Výše uvedené dejme teď do souvislostí s Českou stranou sociálně demokratickou. Vedení počítalo s podstatně většími příjmy do stranické pokladny. To se nenaplnilo. Jediným spolehlivým řešením deficitu v hospodaření ČSSD je tak redukce výdajů, kterou samozřejmě i strana socialistů použije. Nic jiného totiž nefunguje. Závěrem této úvahy jen krátká glosa k tomu, že se ČSSD postavila proti snížení státního příspěvku politickým stranám, které navrhla vláda. Bijec Rath tento krok dokonce označil za cestu k vyšší korumpovatelnosti politických stran, které se budou muset obrátit na jiné, privátní subjekty s žádostí o půjčku či příspěvky. Důvod je, jak se ukazuje, zcela jiný. ČSSD je bez peněz a snížení příspěvků za hlasy ze státního rozpočtu zhorší její schopnost splácet bankovní úvěry. To je pravý důvod jejího hlasování proti záměru vlády.