Před minulými parlamentními volbami jsem získal dojem, že voliči si přejí, aby naši zemi vedl nějaký novodobý světec. Proto mě udivilo a dodnes udivuje, že se oním bílým rytířem stal bývalý aparátčík a nomenklaturní kádr komunistických podniků zahraničního obchodu Andrej Babiš. Očekával bych, že „dělat tady pořádek“ nebude zrovna aktivní člen předlistopadové KSČ a spolupracovník StB. Ať už spolupracoval vědomě či nevědomě. Ale stěží si představit, že by tehdejší režim na pravidelné zahraniční služební cesty posílal neprověřený kádr.

Stejně jako mnoho Němců po druhé světové válce a mnoho voličů a členů KSČ pro roce 1989 nechtělo připustit svůj omyl, také příznivci Andreje Babiše jsou slepí a hluší k pokleskům svého idolu. Předsedovi ODS by neprošla v médiích a na veřejnosti ani desetina toho, co denně prochází zakladateli Hnutí ANO. Babiš se ale vždy uměl dobře orientovat. Po revoluci dal vale svým komunistickým idejím a vrhl se střemhlav do bouřlivého světa kapitalismu.

Za velmi podezřelých okolností zprivatizoval podnik svého někdejšího zaměstnavatele PZO Petrimex, který se stal základem pro dnešní mamutí podnik Agrofert. Ani investigativcům těch nejzvučnějších jmen se nepodařilo vypátrat bližší informace o tom, kdo celou tuto privatizaci financoval. Jestli to byly nějaké ulité peníze KSČ, půjčka z Ruska nebo peníze od arabských přátel. Nad všemi těmito důležitými body se zavřela neprostupná černá tma.

Ale i samotné spekulace přece v období po roce 1989 zametly s několika vládami i kariérami ministrů a premiérů. Příznivci Babiše však svému guru vše odpouštějí a jakékoli další obvinění považují jen za součást kampaně proti jeho osobě. A Babiš své ovečky samozřejmě nezklame. EET bylo zavedeno, protože tady „všici kradnú“.

Než uspělo Babišovo hnutí v parlamentních volbách, Babiš postavil svoji kampaň na kritice všech a všeho, kdo tady vládl po roce 1989. Přitom to byl právě on, kdo byl se všemi klíčovými politiky této éry zadobře. Tu byl na jejich svatbách, jindy na narozeninách či jiných opulentních oslavách. Babiš své kontakty s pravicovými i levicovými politiky využil beze zbytku a podařilo se mu tak ovládnout další a další podniky.

Babiš se ale stýkal nejenom s politiky, ale mnohokrát se pohyboval i v okolí osob z podsvětí. Stačí zmínit jména jako Mrázek nebo Pitr. Kam se na tyhle dva hrabe kdokoli z ODS, kdo byl v minulých letech Babišem a jeho placenými novináři nazván „kmotrem“. V této souvislosti nemohu nezmínit kauzu Unipetrol, kde šlo nejenom o miliony korun, ale také o život. Řekněte sami, prošlo by něco takového pánům Klausovi, Topolánkovi, Nečasovi, Grossovi nebo Paroubkovi?

A můžeme pokračovat dál. Babiš podváděl při získání dotací na Čapí hnízdo. Pokud by úřady tušily, že o peníze od státu žádá tak velká firma, nikdy by těch padesát milionů nedostal. Nemluvě o svých na hraně zákona se pohybujících daňových kouscích, díky kterým připravil stát o miliony korun. Ty potom jako učiněný dobrák věnuje na charitu. Dojemný příběh, co říkáte? Do parlamentních voleb zbývá několik měsíců.

Stále věřím, že si lidé uvědomí, jaký člověk s černou minulostí by se mohl stát příštím premiérem, a u volební urny se podle toho zařídí. Při psaní těchto řádek mi v hlavě rezonuje pár let stará reklama zaměřená na zákazníky prostitutek. Její slogan „Víš, s kým spíš“ by bylo možné adresovat i voličům Babiše. Takže, milí voličové: Víte, koho volíte?

Radní pro školství, Praha 4