Takové to už je! Před 300 (slovy: třemi sty) dny jsem na tomto místě psal o tom, že následujícího dne „bude česká vláda rozhodovat, jestli má, nebo nemá navrhnout Nejvyššímu správnímu soudu, aby se zabýval podnětem Senátu Parlamentu České republiky a posoudil důvodná podezření, že Komunistická strana Čech a Moravy nemůže vyvíjet činnost, neboť porušuje ústavu a zákony. Prostě aby komunistická strana byla zakázána. Jenže co udělá vláda, není až tak jasné.“ Řeč tehdy byla o ještě koaliční vládě Mirka Topolánka.

Dnes máme již jinou vládu, a přestože mezitím uplynulo, bratru, deset měsíců, mohl bych začít úplně stejně.

Neboť úředníci ministerstva vnitra, poslušni hlasu svého tehdejšího pána, pocházejícího sice z demokratické strany, přesto loajálního ke komunistickým kolegům z parlamentních lavic, tehdy zcela neomaleně zbrzdili projednání senátního podnětu v tehdejší politické vládě a vylákali ji, aby bezprecedentně porušila zákon, který jí ukládal, aby po obdržení podnětu na rozpuštění nebo pozastavení politické strany nebo hnutí předložila do třiceti dnů Nejvyššímu správnímu soudu příslušný návrh. Vláda si totiž alibisticky nechala vnutit názor, že nejprve musí znát stanovisko „odborníků“ z ministerstva vnitra, a ti nespěchali. A senátní podnět zaslaný vládě ještě v listopadu minulého roku dokázali zdržovat až do dnešních dnů. Vláda musí odmítnout černého Petra Nyní však podle informací, které pronikly na veřejnost z kabinetů ministerstva vnitra, titíž oportunističtí úředníci, poslušni nového pána, delegovaného politickými silami nikdy netajícími svůj nesouhlas s možností vyloučení komunistů z českého politického života, odkryli karty a chystají se doporučit, aby podezření horní komory a části občanů, že činnost KSČM neodpovídá a škodí zájmům naší společnosti, bylo odmítnuto. Čímž by černého Petra toho, kdo očistí KSČM od podezření z neústavnosti, které proti ní vznesl Senát Parlamentu České republiky a které sdílí nepochybně nemalá část naší společnosti, farizejsky hodili na nepolitickou úřednickou vládu.

Chtějí tak vnutit nepolitické vládě nejen zásadní politický názor, ale zároveň tím vmanévrovat výkonnou moc do situace, kdy by její mínění mělo být povýšeno nad mínění moci zákonodárné, a dokonce nahradilo mínění moci soudní.

Žádná vláda nemá mandát tento proces jakkoliv ovlivňovat či mu dokonce bránit a nemá jinou možnost než podnět Senátu Parlamentu České republiky stejně dříve či později předložit k posouzení Nejvyššímu správnímu soudu. Nechuť připustit posouzení demokratické korektnosti komunistů nezávislým soudem začíná mít charakter nepřijatelné kruciální protiprávní politické demonstrace otevřené diverze demokracie.

Kuriózně právě současná nepolitická vláda Jana Fischera má možná patrně více prostoru na to, aby odmítla vnucovaného jí politického černého Petra a konečně ho předala adresátovi: politicky nezávislému soudu. Dokáže to?

LN, 21.10.2009

Autor je publicista