POLITIKA: Udělá víc úředníků víc práce?
Pokud ministr Drábek navrhuje pro rozpočet na rok 2011 snížení platů ve státní sféře o 10%, pak první reakcí odborářů je výhrůžka ne stávkou, ale „vyjitím do ulic“. Moc hezky nám to předsedkyně odborového svazu státních zaměstnanců Vondrová vysvětlila! Přitom by vlastně k žádné zásadní změně v odměňování nemuselo dojít, kdyby se podařilo o 10% snížit počet zaměstnanců státní správy. Jak však toto vysvětlit levičákovi? Ministerský předseda Špidla blahé paměti slíbil na počátku své vlády, že se sníží počet zaměstnanců státní správy. Po roce byl v Senátu a čelil tam dotazům senátorů, proč se tento bohulibý záměr vlády nerealizoval. S vážnou tváří předseda vlády odpověděl, že tím vláda plní svou „sociální úlohu“, neboť by propuštění státních zaměstnanců vedlo ke zvýšení nezaměstnanosti. Vláda tak zabránila tomu, aby se ze státních úředníků nestali nezaměstnaní, kteří by navíc pobírali podporu. Jak geniální! Nechce se mi ani domýšlet, jaká opatření připravil Špidla coby evropský komisař pro sociální záležitosti.
Tentýž den, co se diskutovalo v našich veřejnoprávních médiích o chystaném snížení platů státních zaměstnanců, horoval v ČRo1 – Radiožurnálu jeden redaktor pro to, aby se zvýšil počet úředníků na MŠMT o sedmdesát (to číslo přišlo údajně z Bruselu), aby se zvýšila „rychlost čerpání prostředků z EU do resortu školství“. Ministr školství ale naopak plánuje počet zaměstnanců odboru evropských dotací zredukovat. Kde je tedy pravda? Především je nutné se pozastavit nad argumentací redaktora ČRo1, který jako podpůrný argument navýšení počtu úředníků v tomto odboru uváděl, že „85% mzdy tohoto úředníka platí EU“. Veřejnoprávní rozhlas jakoby zapomněl, že původ oněch „bruselských peněz“ není nikde jinde než v rozpočtu zemí EU. Cudně se mlčí o tom, že náš roční příspěvek EU činí asi 30 miliard Kč! A co horšího - takzvané „evropské peníze“, rozuměj náš příspěvek EU vypraný evropskou komisí, který se nám vrací jako „evropské dotace“, je také limitovaný. Jestliže se tedy rozhodneme platit z něho více úředníků pod falešnou záminkou „rychlejšího čerpání“, logicky tak zbude méně peněz na vlastní projekty.
A korunu všemu nasadil sbor rektorů českých vysokých škol, který byl u ministra na seznámení se s plánem na rok 2011. Snížení příspěvku vysokým školám na částku 125 miliard Kč prý „existenčně ohrozí“ některé vysoké školy nebo se bude muset snížit počet studentů na VŠ (jaká hrůza, chce se mi podotknout!). Jestliže se dnes otevřeně píše, že řada vysokých škol dnes produkuje vysokoškoláky se středoškolskými znalostmi, pokud by opravdu 10% VŠ ubylo, bylo by to jen ku prospěchu věci! Na počátku vysokoškolské exploze v počtu studentů byly statistiky, které náš počet vysokoškolsky vzdělaných lidí porovnávaly s USA a dalšími západními státy. Dnes jsme se tedy dotáhli na západní státy v počtu studentů a absolventů VŠ s předem naprogramovaným výsledkem. Máme stejně špatné vysokoškolsky vzdělané lidi jako západní státy. S všudypřítomnou korupcí jsme pak dokázali doktory práv vyrobit na správných školách za tři měsíce. Je skutečně čas přivřít penězovod do VŠ, které produkují v lepším případě průměr, v horším a naprosto převažujícím případě podprůměr – bohužel!
Na úvodní otázku existuje již desítky let známá odpověď. Byly to tuším statistiky britského královského námořnictva, které jednoznačně prokázaly, že zatímco britská námořní flotila řídla a řídla, na štábu spravoval stále menší počet lodí neustále bobtnající aparát úředníků. Tam někde vznikaly známé Murphyho zákony. Pochybuji, že by o tom naši veřejnoprávní mediální odborníci nevěděli. Dělají z nás ale hlupáky. Pokud bych v současné době měl nahradit adjektivum „veřejnoprávní“ něčím jiným, nabízí se mimo jiné například přídavné jméno „protivládní“. To ostatně mnohem víc odpovídá dnešnímu stavu ČT a ČRo.
