Neděle 15. června 2025, svátek má Vít
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

POLITIKA: To měl být šrapnel, pane prezidente

diskuse (168)
Cimrmanův inspektor Trachta používal při vyslýchání zločinců zásadu tzv. šrapnelu -nečekaného použití sprostého slova. Například dnes téměř legendárního Hovno, Meyere, hovno máš! Zdeněk Svěrák se jednou v jakési diskusi nad Cimrmanovým dílem přiznal, že s Ladislavem Smoljakem při psaní her používají tutéž zásadu. Do každé své hry dávají jen jednu lascivní narážku a jeden vulgarismus, který ale pak o to více vyzní. Diváci jim nejspíš dali za pravdu, protože dnes tyhle šrapnely patří k nejčastěji citovaným hláškám z jejich her. Slavné „domů, do Prahy, do Podolí…“ z Dobytí severního pólu, zejména v podání Zdeňka Svěráka nezapomenutelné „Jen počkej, ty hajzle“ z Vyšetřování ztráty třídní knihy a nebo - z těch novějších - „A co vy, kluci, co se tady držíte jak dva buzeranti“ ze Švestky patří k hláškám, při kterých každému fandovi Cimrmanova humoru nadšeně zasvítí oči. Jenže on ten šrapnel nemusí být jen vulgární. V přeneseném smyslu to může být jakékoliv výrazné a perfektně sednoucí gesto.

O Václavu Klausovi je všeobecně známo, že nemá rád Svěrákovu a Smoljakovu komedii „Marečku, podejte mi pero“. Nevím, zda se tato averze vztahuje na celou jejich tvorbu, ale pokud tomu tak je, je to především prezidentova škoda. Od duchovních otců zneuznaného českého génia by se totiž mohl lecčemus přiučit. Třeba právě zásadě šrapnelu - proto se o ní tak zevrubně zmiňuji.

Ve čtvrtek prezident republiky vetoval nový Zákoník práce. Ke kodexu samotnému se vyjadřovat nehodlám - učinil jsem to už několikrát a ctím zásadu šrapnelu (co mi taky zbývá, když jsem ji tak vychválil) - takže jen zkonstatuji, že bych na prezidentově místě asi udělal totéž. Jenže to veto bylo v krátké době již několikáté - Pavel Verner a jemu podobní jistě mají přesně spočítáno, kolik jich bylo a neopomenou se o své výpočty podělit se svými čtenáři. A ti budou, pokud se jim to náležitě podá, nevěřícně kroutit hlavou, co si to ten prezident dovoluje. Jenže prezident si špatnou pověst zavinil sám - kdyby veto pod Zákoníkem práce bylo letošní první či druhé, nemohl by pan Verner říct ani popel. Takhle mohl 6. května v Právu horlit proti prezidentovi, zneužívajícímu své ústavní pravomoci.

Možno namítnout, že prezident se musí bránit rudé mašině, která v posledních měsících přistupuje k parlamentní demokracii po vzoru krále Slunce. Jenže i přesto by měl každé své veto pečlivě zvažovat. Vůbec totiž nejde o těch sto jedenáct ovcí z levé části Sněmovny, které by dokázaly přijmout snad i Moskevský protokol. Ty skutečně každé veto přehlasují a oficiální hlava státu - vraťme se opět k Cimrmanovi - se o tom může přít, může s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím může dělat. Navíc stojedenáctka je natolik výraznou většinou, že nelze kalkulovat ani s případnými absencemi několika poslanců. Za této situace má prezidentské veto pouze symbolický význam protestu proti zvůli. Není to nic jiného než zoufalé gesto bezmocného.

Ano, gesto, znovu jsme u toho slova. Jenže každé gesto s dalším a dalším opakováním ztrácí na efektivitě. Tak, jako se okouká herec, který se na jevišti neustále svíjí v křečích, okouká se i prezident, který vetuje zákony o lanovkách či zastavárnách. Jeho veta logicky nejsou brána příliš vážně a když pak přijde nějaké, které je skutečně na místě, nikdo mu nevěnuje pozornost anebo se mu lidé dokonce posmívají. Pokud by prezident nakládal s právem veta jako s velmi aromatickým kořením, možná by se mnozí zamysleli, jestli on přece jen nemá kus pravdy. A především - neztratil by glanc a mohl by se směle vydávat za bojovníka proti vládě obnovené lidové fronty. Dnes je ale situace taková, že prezident vetuje minimálně jeden zákon týdně. V takové situaci mohou Právo a Haló noviny klidně psát, že prezident není nikým jiným, než prachobyčejným křiklounem, toužícím jen upoutat na sebe pozornost. A spoustě lidí se to může zdát věrohodné.

Po v úvodu zmíněném šrapnelu k továrníku Meyerovi pronesl inspektor Trachta ke svému mladému praktikantovi „To byl šrapnel, Hlaváčku.“ Jenže tohle veto, pane prezidente, žádný šrapnel nebyl. A měl být.

Jan Kovanic
14. 6. 2025

Kdo chodí spát s raketami, nesmí se divit, když se ráno neprobudí.

Gita Zbavitelová
14. 6. 2025

Izrael v noci na pátek podnikl dlouho očekávaný útok.

Aston Ondřej Neff
14. 6. 2025

Izrael udeřil, protože jeho zájmy jsou ohroženy.

Jan Bartoň
14. 6. 2025

Izrael zasáhl cíle, které souvisí s výrobou jaderné zbraně.

Své ano si v Kostele Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích řekli v sobotu v poledne osmadvacetiletá...

mav Martina Smutná
15. 6. 2025

Dvaadvacetiletá žena a o rok starší muž přišli v neděli brzy ráno o život při nehodě na dálnici D35...

Milan Votava
15. 6. 2025

Příběh Karla Šedy, jednoho z nejzkušenějších československých příslušníků zahraničního letectva za...

tty Tereza Tykalová
15. 6. 2025

Premiér Petr Fiala je přesvědčený, že jeho vláda na úterní mimořádné schůzi o vyslovení nedůvěry...

Lidovky.cz, ČTK
15. 6. 2025

Severokorejská televize po třech měsících zveřejnila snímek vůdce Kim Čong-una s dalšími muži, na...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz