Krása jazyka českého je známa dlouhá léta. Kdysi se v televizi vykládal fór o tom, jak se ve studiu sešli pánové Veselý, Zajíc, Vyskočil, Tvrdý, Bobek a Vytlačil. To bylo ještě v dobách, kdy průměrný Čech věděl, že má radši rozbor fotbalových zápasů naší tehdy přece jen úspěšnější fotbalové reprezentace než trápení s vedoucí úlohou KSČ. Něco podobného mne napadlo, když se v médiích objevila fotografie naší nové „populární“ trojky z nadpisu.

Jak se ukázalo, čelní místo na kandidátce nové strany bývalého ředitele TV Nova si Tlustý a Schwippel odpracovali tím, že položili českou vládu. Vládu, která se s různými peripetiemi a katastrofami prokousala až do čela EU, kde se kupodivu ukázala pro řadu našich občanů přece jenom v tom lepším světle.

V souvislosti se summity a neformálními konferencemi se Evropa na počátku dubna stala jakýmsi pupkem světa. Že se návštěva Obamy v Praze koná v době po vyslovení nedůvěry české vládě, je především ukázkou typicky české vlastnosti, která sousedovi přeje, aby mu alespoň chcípla koza, když už nic jiného. Po zhruba čtrnáctidenní době od hlasování o nedůvěře české vládě, se tak naplno odkrývají motivy aktérů, kteří o pádu vlády rozhodli.

Pro Paroubkovy socialisty je pád vlády poněkud nechtěným dítětem jejich dlouhého boje o co nejprůměrnějšího českého voliče. Oni si ho vysnili a dali mu život v roce s osmičkou na konci. Výměnou za odpustek ve výši třiceti korun tomuto svému nejprůměrnějšímu voliči ze všech možných průměrů nabídli sen o nové, lepší společnosti. Paroubek měl ostatně po volbách v USA takovou radost z vítězství Obamy, že přirovnal program Demokratické strany k svému programu. V USA zkrátka podle Paroubka vyhrál sociálně demokratický program. Po pravdě řečeno, poslední kroky vlády USA i závěry summitu G20 v Londýně mi socialismem skutečně zavánějí až moc.

Nicméně, bez vydatné podpory, které se socialistům a komunistům dostalo od dnes již nových členů Železného strany Libertas, by pokus o vyslovení nedůvěry vládě skončil opět neúspěšně. Sázka Železného na Tlustého mě navíc přesvědčila o tom, že někdejší hvězda Novy ztratila zcela kontakt s realitou v Česku. Ke cti druhé pidistrany vedené Machem, která staví na osobnosti prezidenta a najala si jako náhražku jeho syna, může sloužit jedině to, že o exponované odpadlíky z ODS nejeví pražádný zájem. Tlustý je ale natolik politicky „provařená“ osoba, že s jeho účinkováním žádná pšenka Železnému nepokvete. Kdysi jsem tu zmínil někdejší členství Tlustého v KSČ s cílem naklonit si soudruhy k tomu, aby ho pustili studovat do USA. Vše, co Tlustý za poslední rok vykonal, však naznačuje něco zcela jiného. To tehdy nebyla žádná úlitba někdejším bolševickým vládcům, to byla, zdá se mi, jeho pravá povahová vlastnost: těžit tam, kde si ostatní dělali problémy s morálkou. To Tlustý vyřešil již v dobách krachujícího socialismu. Na morálku se prostě vykašlal. Dnes tak jen pokračuje v tom, co se tak krásně v mládí naučil.