Po listopadu 1989 a návratu svobody slova se mi chvíli zdálo žurnalistické povolání něčím jako posláním. Poměrně rychle se ale poměry v naší žurnalistice začaly měnit do „normálu“. Objevil se bulvár, začala vysílat Železného TV Nova, která si do vínku vetkla „kultivaci“ českého národa a bylo jasné, že novinařina v podání bulváru a TV Nova je pouhou honbou za senzací.

S příchodem internetu nastal odliv čtenářů novin, které si chtěly zachovat alespoň určitou serióznější úroveň. Řada deníků pro nezájem čtenářů zkrachovala. Kdo si dnes vzpomene na Svobodné slovo, Lidovou demokracii či Práci? Na novinovém trhu dnes kromě bulváru zůstaly v podstatě tři, čtyři deníky, které se perou o čtenáře. Jedním z nich, stále údajně tím seriózním titulem, je Mladá fronta Dnes. Tlak na to být stále vpředu, mezi prvními, ale stále posouvá hranici toho, kde začíná a končí seriózní novinařina. Zdá se vlastně, že už žádná taková hranice snad ani neexistuje.

Jan Kroupa z TV Nova, který má na svém kontě řadu úspěšných odhalení, se asi musel cítit velice polichocen, když mu poslanec Tlustý nabídl roli provokatéra, který měl distribuovat naaranžované „intimní“ fotografie poslance Tlustého s cílem nalézt někoho (nejlépe co nejvýše postaveného a samozřejmě v ODS!!!), který by po těchto fotografiích „skočil“ a snažil se Tlustého vydírat. Tým provokatérů uspěl u Jana Moravy. Dál už je to moc málo překvapivé. To, že se skandálním oznámením přišla první MfD v den zahájení sjezdu zelených, svědčí o tom, že nashromážděný materiál měl být využit i na co největší ovlivnění sjezdu zelených. To se podařilo jenom částečně. Vystoupení předsedy vlády na zahájení sjezdu sebralo těm, kteří se snad chystali využít aféry proti Bursíkovi, všechen vítr z plachet. Je velmi významné, že předseda vlády akci Tlustého a posléze sóloakci Moravy rázně odsoudil. Poslankyně Zubová se pak jen okrajově zmínila o tom, že by měl Topolánek opět požádat o důvěru vládě. Bursík a jeho přátelé pak zcela opanovali sjezd, který se díky přenosu na ČT24 stal před volbou předsedy představením kňučících postaviček odpůrců Bursíka.

Legendární aféra Watergate z éry Nixona bývá často dávána za vzor výborné novinářské práci. Tehdy se podařilo novinářům odhalit pletichy republikánů před prezidentskými volbami, když instalovali odposlech v kanceláři demokratické strany (novináři ovšem postupovali s vědomím a po konzultaci s FBI). Nixon byl posléze donucen pod tíhou této aféry opustit prezidentské křeslo. Pokud ale na počátku této a jiných českých afér (vzpomeňme třeba na akci Olovo proti Petře Buzkové) stojí vykalkulovaná provokace politiků s „jejich“ novináři a čekání na to, kdo že se na provokaci nachytá, rozhodně to na žádnou novinářskou cenu není.

Po odchodu poslanců Melčáka s Pohankou z ČSSD Paroubek všechny přesvědčoval o tom, že je za tím korupce. Nikdo nikdy žádné důkazy nepředložil. Při jarní prezidentské volbě opět padala silná slova a trestní oznámení o korupci a prodeji hlasů pro Václava Klause. Všechna tato oznámení musela policie odložit pro absenci důkazů. Nyní se tedy jednu kauzu konečně podařilo vyprovokovat a zdokumentovat tajnými nahrávkami poslance Moravy. MfD i TV Nova budou jistě tvrdit, že je to důkaz toho, že je česká politika zkorumpovaná a tento případ nepřímo podporuje tezi o tom, že za přechody poslanců a hlasy pro Václava Klause je korupce. To je vlastně ten nejhorší záměr, který si lze od autorů této řízené provokace představit.

Však již i takový střízlivý komentátor Reflexu, jakým je Pečinka, začal horovat v ČT24 pro jiné politické aranžmá - velkou koalici, která by tuto údajně korupční 101 atmosféru vládnutí od roku 2002 rozbila. Naivita tohoto závěru neobstojí serióznímu rozboru naší zkušenosti se skrytou velkou koalicí v dobách opoziční smlouvy, kdy se to tak pěkně Zemanovi vládlo a Klausovi šéfovalo parlamentu.

Společná akce TV Nova a MfD ukázala, že pro některé zhrzené české politiky jako je například Tlustý, je představa potupného odchodu do politického důchodu černou můrou. Způsob, jakým se tomu poslanec Tlustý rozhodl čelit, je zavrženíhodný. Je to jeho návrat k politickým kořenům v dobách eroze bolševického režimu koncem osmdesátých let. Tehdy chtěl údajně odjet na studia do USA, a vstoupil proto do KSČ. Tím podrazil ty potencionální uchazeče o studium v USA, kteří by kvůli studiím v USA nikdy takový krok neudělali. Nedivme se proto aktivitám poslance Tlustého dnes. Dělá jen to, co se v mládí naučil.