Jmenováním nové ministryně zdravotnictví vyšel premiér Topolánek vstříc zejména těm, kteří bývalého ministra Julínka kritizovali za minimální aktivitu při obhajobě zdravotní politiky, a přiznávám, že mne odvoláním Julínka Topolánek příjemně překvapil. Nikdy jsem totiž nepochyboval, že zdravotnická politika (zcela záměrně se vyhýbám slůvku „reforma“) započatá poplatky byla tou hlavní skobou do volební rakve ODS. Neobstojí podle mne ani argumentace, kterou na obhajobu Julínka použil nedávno Aston. Ano, souhlasím s tím, že poplatky měly začít lidi vychovávat k tomu, že i zdravotnictví není zadarmo. Taková výchova třicetikorunou bez kvalifikovaného vysvětlování ale za moc nestojí. Minulý pořad „Máte slovo“ na ČT1, kterého se zúčastnil mimo jiné i mluvčí MZ pan Cikrt, poukázal na stále velkou nenávist diváků k systému poplatků v jejich názorech tlumočených esemeskami, ale především snad poprvé v něm zazněla ta jediná správná informace na jejich obhajobu v případě poplatku za recepty. Informace, že vybírané poplatky za léky i recepty umožnily snížit doplatky za většinu léčiv a jejich případné zrušení povede k nárůstu těchto doplatků, ale měly přijít už dávno.

Ministryně Filipiová bude muset v osvětě mezi lidmi výrazně pokročit. Julínek se totiž spokojil pouze s tím, že lidé poplatky platit začali, a snad doufal, že se s nimi většina i rychle smíří. Jak víme, nestalo se tak a socialistická i komunistická opozice využila téma poplatků dokonale v loňských krajských a senátních volbách. Paní ministryni teď leží na stole téma úpravy zdravotnických poplatků v jakési kompromisní variantě, která by ještě stále znamenala jejich další smysluplnou, tj. regulační, funkci. To, co požaduje ČSSD jako tzv. kompromisní návrh, tj. neplacení dětí a mládeže do 18 let, neplacení pro důchodce, by totiž znamenalo takové okleštění poplatků, že by je snad bylo lepší v takovém případě úplně zrušit.

Stojí mimochodem za zmínku, že nová ministryně je, pokud mě paměť neklame, prvním šéfem zdravotnictví, který není profesně lékařem. To je podle mne dobrým znamením zejména proto, že pohled lékaře na celou zdravotní problematiku může občas obsahovat „profesní slepotu“, tj. podceňovat některé kroky z pohledu laiků. Kolik naprosto zbytečné diskuse způsobil Julínek svými návrhy na privatizaci pojišťoven, fakultních nemocnic, odvoláváním ředitelů, rušením nemocnice v Brně či hematologie v Praze. Všechny tyto záměry nakonec vyšuměly do ztracena a zůstala po nich pachuť. Zdá se, že Julínek přecenil své schopnosti vysvětlovat nejen poplatky, ale i své další kroky.

Řada komentátorů, podle mne zlovolně, podsouvá Topolánkovi jakýsi „taktický“ záměr, když do křesla ministryně jmenoval handicapovanou senátorku s tím, že Rath, Paroubek a další hulváti z ČSSD se údajně neodváží do Filipiové kopat jako do Julínka. Obávám se, a čas to asi i ukáže, že lidé typu Ratha se nezastaví ani před handicapem paní ministryně. Pokud navíc zůstane Julínek v jejím blízkém okolí, budou se pravděpodobně pokoušet vylíčit Filipiovou jako loutku v jeho rukách. Já přeji nové paní ministryni vše nejlepší k její práci. Navíc nepochybuji ani o tom, že vnese do vlády tolik potřebný ženský prvek a mnohem větší noblesu.