Sledoval jsem jednání poslanecké sněmovny o prodloužení nouzového stavu. Místy to bylo docela zajímavé a napínavé, nicméně výsledek byl znám dlouho předem.

Jednání o prodloužení nouzového stavu se konalo v situaci, kdy bylo veřejným tajemstvím, že nouzový stav bude prodloužen jen do konce dubna. Pro kompromisní řešení mezi kratším, čtrnáctidenním prodloužením, a měsíčním prodloužením dle návrhu vlády se vyslovil premiér Andrej Babiš. Návrh předsedy KSČM Vojtěcha Filipa na prodloužení do 30.dubna tak byl „odsouzen k úspěchu“. Pro tento návrh hlasovalo 90 ze 102 přítomných poslanců. Proti se vyslovili jenom poslanci STAN a TOP 09.

Největším „hitem“ opozice byl požadavek (vcelku velmi rozumný), aby vláda předložila plán na obnovení společenských aktivit v „povirových“ časech. Nicméně až na velmi vzácné výjimky nebyl tento požadavek probrán racionálně a s přehledem. Nejobsáhleji se k němu přiblížil návrh doprovodného usnesení poslanecké sněmovny přednesený předsedou České pirátské strany Ivanem Bartošem. Ten v několika bodech navrhoval, aby vláda připravila plán na oživení společnosti po skončení nouzového stavu. Byly to vesměs velmi racionální návrhy, které ale poslanecká sněmovna zamítla vesměs těsnou většinou. Důvodem zamítnutí nebyl dle mého soudu dokonce ani obsah doprovodného usnesení. Důvod spatřuji v tom, že vládní koalice s podporou KSČM nechtěla být úkolována právě pirátskou stranou. Jakmile sněmovna všechny Bartošovy návrhy zamítla, ten se nechal slyšet, že vláda nic nepřipraví. Je to ale právě naopak. Vláda zcela jistě připraví svůj plán tak, že odpoví velmi detailně na všechny body, které doprovodné usnesení navržené Bartošem obsahovalo. Pouze to ale nebude tak, že si opozice (piráti) buda moci připsat plusové body, jak hezky zaúkolovala vládu.

Na jednání poslanecké sněmovny vystoupil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a některé plány na postupné uvolnění situace i představil. Jeho vystoupení bylo mimochodem jedno z těch lepších na jednání sněmovny. Podrobně reagoval na výtky předsedy poslaneckého klubu pirátů Jakuba Michálka, že se máme učit na Tchaj-wanu. Vojtěch prohlásil, že Tchaj-wan má za sebou zkušenost s epidemií SARS (která v Evropě dokonce ani neproběhla) a že Česko bude na případnou další virovou infekci připraveno rozhodně lépe než na současnou nemoc COVID-19.

Na jednání sněmovny tentokrát hlavní „šrapnel“ hodila do vládních lavic předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Postavila se k pultíku a stěžovala si, že na jednání nejsou přítomni premiér, ministr vnitra, ani ministr zdravotnictví, a požádala, aby sněmovna hlasovala o přerušení jednání do doby, než se členové vlády dostaví. To způsobilo poprask i proto, že Pekarová Adamová obvinila vládu z toho, že si nouzový stav „užívá“. Poté vystoupil ministr vnitra a předseda Ústředního krizového štábu Jan Hamáček. Prohlásil, že podle „gentlemanské dohody“ bylo odsouhlaseno předsedy klubů, že nebude nutná účast poslanců po dobu jednání přímo v lavicích, ale bude povoleno sledovat jednání i na televizní obrazovce v kuloárech sněmovny. Poté prohlásil, že „si vyprošuje“, aby ho někdo obviňoval z toho, že si „užívá“ nouzový stav, když má obavy o zdraví nejen svých blízkých, ale všech obyvatel Česka. Za své vystoupení sklidil nejhlasitější potlesk z lavic poslanců. Mimochodem, Jan Hamáček doslova a do písmene se současnou krizí politicky vyzrál a jeho reakce nejen na nejapné komentáře poslanců, ale i tazatelů z řad médií jsou trefné a výstižné. Dokonce mám takový pocit, že řešení pandemie českou vládu sblížilo mnohem víc, než českou opozici.

Problém „nejkrásnější předsedkyně“ Markéty Pekarové Adamové je navíc evidentní. Pokud má v řadách poslanců Miroslava Kalouska či Dominika Feriho, který od řečnického pultíku doslova provokoval ministryni financí Alenu Schillerovou („Tak řekněte na rovinu, jak je to s náhradou zisku!“), je pod vícenásobným tlakem. Místo aby využila své ženské přednosti (i v záležitostech, o kterých hovořila, lze nalézt formulace, které prvoplánově neurazí), jedná ve stylu „zlého muže“.

Jednání sněmovny opět prokázalo, že v ní zasedá nejeden teoretik na řešení současné virové pandemie, který má jasno v tom, nad čím si lámou hlavu desítky a stovky epidemiologů na celém světě. Kolik poslanců „neví, co má vláda v plánu“, a přitom by stačilo, kdyby jenom poslouchali, co vláda na tiskových konferencích prezentuje.

Faktem je, že „alternativní Švédsko“ oznámilo za jeden den více než stovku zemřelých a začíná přitvrzovat. Otázkou je, zda již není promořeno podobně jako Itálie a zda mohou být represivní opatření za této situace k něčemu dobrá. Na příkladu Itálie je zřejmé, že když se epidemie „rozjede“, není žádné dobré cesty a nastává jen boj o holý život nakažených, z nichž ti staří mají za takovýchto okolností prostě „smůlu“.

Poslanci pak na další schůzi schválili i příspěvek 25 000 Kč pro živnostníky a moratorium na splátky úvěrů. ODS prosadila, že žádost o finanční příspěvek bude moci být zaslána i e-mailem a nebude tak nutná datová schránka. Vláda tak prosadila vše podstatné, s čím do poslanecké sněmovny přišla. Praxe tedy ukázala, kde jsou limity teoretiků v poslanecké sněmovně.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz