18.10.2021 | Svátek má Lukáš


POLITIKA: Taková malá nepravda

14.1.2008

aneb Jak se dělá předvolební prezidentská kampaň

Pokud není pod novinovým článkem podepsán redaktor dotyčného listu, za údaje odpovídá autor příspěvku a redakce není povinna jejich pravdivost ověřovat – samozřejmě pokud nejde o do očí bijící nesmysly či lži.

Toho využil europoslanec Josef Zieleniec, když o Václavu Klausovi v článku Debakl (MfD, 19.10.2007) napsal, že „…oficiální návštěva české hlavy státu proběhla jenom v 7 z 26 partnerských zemí EU.“

Proti nepravdě uvedené v Zieleniecově příspěvku se ohradila Kancelář prezidenta republiky, a tak MfD o tři dny později otiskla opravu ředitele Zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Ladislava Mravce: „Prezident Klaus během svého volebního období uskutečnil oficiální návštěvy do 21 zemí EU.“

Tím by uvedení Zieleniecovy nepravdy na pravou míru mohlo být ukončeno, jenže historie se opakovala. Profesor Josef Jařab, bývalý senátor za ODA, totiž čte noviny jen nahodile nebo si z nich vybírá pouze to, co se mu hodí, takže si (záměrně?) nevšiml opravy KPR, a mohl tedy 2. ledna v Lidových novinách v článku Putinův evropský spojenec Klaus napsat: „Jak upozorňuje Josef Zieleniec, Klaus za svého mandátu dokonce nevykonal oficiální návštěvu většiny členských zemí EU...“

Tentokrát dokázal bleskově zareagovat senátor a starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa, takže hned následující den se v listu objevil jeho dopis, z něhož se čtenáři mohou dozvědět: „Než (Jařab) použije argument, že ´Klaus za svého mandátu nevykonal oficiální návštěvu většiny členských zemí EU´, měl by si na zahraničním odboru kanceláře prezidenta zjistit skutečný stav. Dozvěděl by se, že prezident Klaus během svého pětiletého prezidentského období uskutečnil oficiální návštěvy 21 zemí Unie, což je většina z 26 (bez ČR).“

Polemika však neutichá, profesor Jařab se na stránkách LN ozývá 7. ledna, kdy ovšem své předchozí nepravdivé tvrzení, resp. odvolání na nepravdivé tvrzení europoslance Zieleniece bagatelizuje a píše, že „... počítání cest je pro mé výhrady záležitost spíše marginální“ a místo toho vyčítá prezidentu Klausovi, že za pět let nesčetněkrát zaútočil na Evropskou unii.

Jak je vidět, malá nepravda podstrčená čtenářům jednoho listu Josefem Zieleniecem, shodou okolností členem předvolebního týmu prezidentského kandidáta Švejnara, se může zopakovat v jiném listu, aby čtenářům lépe utkvěla v paměti, zejména jsou-li následné opravy uveřejněny jen v podobě několika větiček na místě pokud možno co nejvíc zastrčeném.

Ostatně, tak to dělá Švejnarův tým, resp. jím najatá PR agentura i při jiných příležitostech.

Jak bylo redakci Neviditelného psa sděleno, pozvánky na oběd s Janem Švejnarem jsou politikům z Občanské demokratické strany zasílány e-mailem ze soukromé adresy jim neznámého člověka sotva den před plánovanou akcí. Když oslovený politik na číslo uvedené v e-mailu zavolá, aby se pro zaneprázdněnost omluvil, dotyčný o sobě pouze prohlásí, že je z kanceláře profesora Švejnara, a musí si listováním v diáři upřesňovat, s kým vlastně hovoří a komu tedy e-mail posílal.

Protože tedy tým (agentura) pana Švejnara nemá ani tolik slušnosti, aby zaslala pozvání písemně a v dostatečném předstihu, je pochopitelné, že politik za ODS se nemůže narychlo uvolnit ze svých povinností a zrušit naplánované akce a schůzky. Vtírá se domněnka, že je v případě ODS takový postup zvolen záměrně, protože druhý den se v novinách objevují opovržlivé poznámky ve stylu „jen židle určená hejtmanovi (senátorovi, poslanci) za ODS zůstala prázdná...“. Účelem takových sdělení je vzbudit ve čtenáři dojem, že jediní politici, kteří nemají odvahu usednout s Janem Švejnarem za jeden stůl aspoň při obědě, jsou ti z ODS.

Technologii velice podobnou taktice Švejnarova týmu používají už poměrně dlouho tzv. dezinformační oddělení nejrůznějších zpravodajských služeb. Sovětská KGB v tomto ohledu vedla. Mohla totiž použít zpravodajských služeb svých podřízených zemí. Tak, například, došlo ke slavné dezinformační kampani v půli 60. let minulého století, která způsobila nejen, že SRN musela zrušit časové omezení trestnosti nacistických zločinů, ale – a to hlavně – raději prodala Sovětskému svazu potrubí pro jeho naftovody, jen aby věci, jejichž zveřejnění se obávala, zůstaly pod pokličkou. Mělo jít o tzv. nálezy nacistických archivů v šumavských jezerech. Teprve mnohem později se zjistilo, že šlo o podfuk.

Pakliže se někdo bude domnívat, že srovnávat činnost Švejnarových Melody Boys s prací tajných služeb je přitažené za vlasy, použijme doslovného překladu z angličtiny, aby tomu rozuměl i Jan Švejnar: když se to kolíbá jako kachna, kejhá to jako kachna a vypadá to jako kachna, bude to nejspíš kachna.

Abychom zůstali u řeči hrdého Albionu, říká se tomu "dirty tricks" a slušní lidé s k něčemu takovému nesnižují.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.