17.9.2019 | Svátek má Naděžda


POLITIKA: Slučování, nebo nasávání?

13.12.2018

Není vyloučeno, že integrace menších stran se v zájmu jejich přežití stane nutností

Od loňských parlamentních voleb často zaznívá volání po sloučení či alespoň po „koalování“ menších politických stran. Zejména těch v prostoru od středu doprava, kde se nacházejí největší adeptky na případný politický sňatek: KDU-ČSL, STAN a TOP 09. Jde zároveň o tu část spektra, v níž jsou hustě zastoupeni rozhodní odpůrci současné mocenské konstelace, tedy prezidenta Miloše Zemana a vlády Andreje Babiše. Zásadní protivníky vlády i prezidenta samozřejmě nalezneme i mezi voliči Pirátů a ODS, jimž se ale v preferencích docela daří, ak integraci tak zatím mohou postrádat motivaci.

Pokus o zformování nějakého soudržného protibabišovského bloku coby nástroje mocenské změny by určitě narazil na řadu obtíží, jak technicko-organizačních, tak těch, jež pramení ze sociálně-politického rozvrstvení současné české společnosti.

V parlamentu s odřenýma ušima

Technicky může vzniku volební koalice pro volby do Poslanecké sněmovny bránit vědomí aditivní neboli sčítací volební klauzule, která před dvoučlennou koalici staví desetiprocentní, před tříčlennou patnáctiprocentní a před čtyř- a vícečlennou dvacetiprocentní laťku. Pouhá anticipace jejího nemilosrdného působení ostatně v roce 2017 přivedla registrované koaliční partnerství KDU-ČSL a STAN k rychlému rozvodu. Obě strany se pak sice do sněmovny dostaly samostatně, ale STAN, podobně jako TOP 09, hodně tratil při přepočtu hlasů na mandáty, neboť výsledek lehce nad pět procent v menších volebních obvodech nestačil k zisku poslaneckého křesla.

Všechny tři uvedené strany minule do parlamentu prošly opravdu „s odřenýma ušima“ a v současných průzkumech se potácejí kolem kritické pětiprocentní bariéry. Nějaká forma spolupráce by tudíž byla logická. STAN sice pro nadcházející volby do Evropského parlamentu (s pětiprocentní, nikoliv ale aditivní klauzulí) oznámil samostatnou kandidátku, leč ponechal si otevřená vrátka pro kooperaci s TOP 09, popřípadě i s jinými stranami.

Lidovci nabídku ke spolupráci odmítli a do EP kandidují samostatně. Pavel Bělobrádek to zdůvodnil též odlišnými rysy elektorátů obou subjektů, tedy převážně městského a liberálního u hnutí STAN, a především venkovského a konzervativního u lidovců. Na první pohled by se tyto voličské skupiny sice mohly doplňovat, nicméně pohled druhý by asi odhalil absenci témat, jež by oba okruhy voličů společně a intenzivně oslovovala.

Bělobrádkovy důvody však odkazují k druhému a podstatnějšímu faktoru, který v současné situaci politickým sňatkům nepřeje. A sice k posunům nikoliv snad přímo ve stranických preferencích, ale zejména v jejich charakteru. Listopadové volební modely agentur Kantar CZ i STEM signalizovaly posílení hnutí ANO, přičemž sběr dat (odpovědí) proběhl v případě Kantaru u poloviny respondentů po 12. listopadu, tedy po odvysílání reportáže Televize Seznam o Andreji Babišovi mladším. U STEM pak kompletně po zmíněném datu. Většina komentářů se pochopitelně zaměřila na otázku, zda Andrej Babiš celou aféru mediálně (alespoň zatím) vyhrál, či nikoliv. Pozornosti by však neměla ujít především pokračující polarizace české společnosti, kdy hnutí ANO vykazuje velmi pevné voličské jádro, složené z lidí spíše starších, spíše s nižším formálním vzděláním a spíše z menších měst a venkova. A hlavně: vnímajících jakékoliv kritické informace o Andreji Babišovi a jeho rodině jako účelovou kampaň organizovanou politickou konkurencí. Stoupá též podíl lidí znechucených politikou a odmítajících k volbám přijít. S čímž souvisí i klesající důvěra v oficiální média.

Sněmovna o třech stranách?

Zejména vzdělanější městské vrstvy ovšem hnutí ANO až zuřivě odmítají, přičemž jeho vysokou podporu si – dosti povrchně – vysvětlují mediální (marketinkovou) manipulací, usnadněnou nižším vzděláním a inteligencí jeho přívrženců. Oba tábory se vzájemně považují za ďáblem posedlé, jen ten belzebub je u každého jiný. Což ale mimo jiné znesnadňuje případné přesuny voličů.

Nicméně hlavními soupeři v boji o městský elektorát jsou ODS a Piráti, nikoliv pouze paběrkující STAN a TOP 09. Piráti oslovují mladší a liberálnější, zároveň ale dosti roztěkané voliče. Avšak lidé z ODS či TOP 09 je považují v podstatě za levičáky. ODS má pak svým postojem k Evropské unii, migraci nebo „tradičním hodnotám“ blízko k národoveckému cítění starších a chudších vrstev, a tedy i ke KDU-ČSL. Opoziční tábor je zkrátka vnitřně rozštěpen, ale i potenciálně pospojován na několik způsobů.

Průzkum agentury Kantar každopádně naznačil zostřování politického zápasu, a tudíž i tíhnutí voličů k větším subjektům. Bude-li ANO nadále „nasávat“ voliče levice a SPD a Piráti s ODS voliče pravice a středu, mohou nakonec v parlamentu zasednout pouze tři strany. Slučování („koalování“) menších stran tak může nastat spíše jako defenzivní opatření z nouze. Poslouživší ale přinejlepším k udržení v první lize, nikoliv k mistrovskému titulu.

Autor je politolog

LN, 11.12.2018



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.