Nejprve soudruh Filip a teď i předseda Sobotka – šermují církvi před očima papežem Františkem… Co to znamená? Pamatujete, jak se František vydal začátkem léta na ostrov Lampedusa? Naléhal na to, proč tamější utečence přijímat. Oběti obchodu s lidmi, nezletilí bez rodičů, mladé matky s dětmi, muži, kteří chtějí uživit své rodiny. Politici přijeli až po prázdninách a jednali o zpevnění evropské hranice.

Obdobně se ovšem chová naše levice! Majetek církví, majetková přiznání, apel na nízké pudy. Kdy naposledy jsme vás, soudruzi a přátelé, slyšeli mluvit o sociálním bydlení? O institutu právní pomoci, jež by pomohla u soudů nemajetným? Církve toho mnoho nenamluví, ale konají. Kdo chce, najde si i jejich komuniké k sociálním otázkám.

Když papež mluví o chudobě a nedůstojném zacházení s těmi, kdo poctivě pracují, nenavazuje na rudá hesla o třídním boji, ale na tradici biblických proroků. Neboří, probouzí ze spánku, jde do hloubky. Už v roce 2002 hlasitě promluvil "o magickém pojetí státu, plýtvání penězi lidí, extrémním liberalismu realizovaném tyranií trhu, daňových únicích, chybějící úctě k zákonům". V buenosaireské přednášce Sociální dluh (2009) varuje: "Vyloučení, vůči kterým máme dluh, nejsou jen vykořisťovaní, ale i přebyteční a v očích společnosti nepotřební." A v poselství Děti a mládež ulice (2005): "Chudoba má jména a příjmení, duše a tváře. Zvyknout si na život s vyloučenými a bez sociální rovnosti je závažné morální pochybení."

Levice se zaplétá do svých slovních pastí. Chtěli by církve vykázat do ryze soukromé polohy… A zároveň je vyzývají k větší solidaritě. Jako by už teď církve nebyly jednou z nejsolidárnějších složek naší společnosti! Oblíbenou disciplínou je i prezentace nízké religiozity. Církve mají ovšem stále o několik řádů vyšší počet aktivních členů než ČSSD, KSČM a spolky. Na rozdíl od nich ale pod svá přístřeší zahrnují a přijímají chudé i bohaté, stařečky i děti, ty, kdo překypují aktivitou, i ty bez domova. Nezaznamenal jsem, že by si do svého čela postavili sadistického bachaře, regionálního kmotra či bigamistu…

Na výroky předáků české levice by se zapomnělo, kdyby k církvím znovunabyly vztah respektu a spolupráce. Kdyby si oživili myšlenky E. Fromma, M. Machovce, T. Blaira nebo E. Koháka. A kdyby oběma současným papežům v encyklice Lumen fidei skutečně naslouchali: "Víra není k člověku bezohledná, ale vytváří na základě úcty prostor soužití, kde roste. Věřící není arogantní. Naopak, pravda ho činí pokorným. Ví totiž, že pravdu nevlastníme, že naopak ona objímá a vlastní nás" (č. 34). "Víra je dobrem pro všechny, je společným vlastnictvím. Její světlo neosvěcuje jen vnitřní prostor církve ani neslouží výhradně k budování věčného města na onom světě. Pomáhá nám budovat naše společnosti tak, aby šly vstříc budoucnosti naplněné nadějí" (č. 51). Církve se do soukromých kotců uzavřít nenechají. Byl by to počátek jejich umírání.

Autor místopředseda pražské KDU-ČSL

LN, 22.11.2013