Je obecně známou věcí, že ČSSD ztrácí v poslední době nervy. Paroubkovi a jeho věrným možná dochází, jak velkou strategickou chybu udělali, když se zbavili „nenáviděné“ Topolánkovy vlády. Vynahrazují si svou frustraci tím, že přitvrzují slovník. Rath vyhrožuje zdravotním pojišťovnám, které v souladu se zákonem penalizují zdravotnická zařízení za nevybírání poplatků, jejich likvidací či slučováním, Škromach už rovnou vyzývá k tomu, aby ODS „držela hubu“. Poslední „slavnou“ v této řadě je již z prezidentské volby známá senátorka ČSSD Gajdůšková.

Ta si doslova pustila „hubu na špacír“ a obvinila prezidenta Václava Klause, že pokud nebude ratifikovat Lisabonskou smlouvu, dopustí se tím zločinu velezrady. Poté sice mluvila o tom, že její slova byla překroucena, pro TV Nova se ale opět vyjádřila tak, že pokud Klaus Lisabonskou smlouvu neratifikuje, bude nutné odebrat mu toto právo. Paroubek pak něco mumlal o vedru a o tom, že to nehodlá komentovat. Ale v tom je, pane Paroubku, problém. Takové výroky byste naopak komentovat měl. Je to prý názor senátorky Gajdůškové. Jak však známe ČSSD, nic se v této straně neděje bez vědomí jejího koryfeje Paroubka. Obvykle to v dnešní ČSSD chodí tak, že drzé proklamace, výhružky a obecně nenávistné pokřikování pochází z Paroubkova okolí. Paroubek sám se spokojuje „pouze“ s tím, že své politické nepřátele dehonestuje jako „přisluhovače Američanů“, jako se to stalo ministru Vondrovi.

Připomínám, že v době před prezidentskou volbou to byla stejná senátorka Gajdůšková, která Klause označila pejorativně jako „starého psa, kterého novým kouskům nenaučíš“. Takto se možná mluví u ní doma, na veřejnosti se to ale rozhodně nedělá. ČSSD si však právě na politickém slovníku, který se shoduje s politickým slovníkem nechvalně známého „republikána“ Miroslava Sládka, buduje svůj vztah k určitým sociálním skupinám. Vlichocuje se jim tím, že „ČSSD jsou ti chlapáci, kteří se to nebojí říkat přímo“. Miloš Zeman kdysi tyto sociální skupiny - voliče Sládkových republikánů - označil za „zdivočelé“ sociální demokraty. Pro Česko je ale doslova smrtící, pokud si ČSSD tyto zdivočelé voliče získává tím, že sama provádí ty nejdivočejší politické kousky.

Lisabonská smlouva je bezpochyby velmi důležitou mezinárodní smlouvou. Jak nedávno na NP připomněl JAG, ratifikační proces není ukončen ještě v třech zemích, Německu, Polsku a Česku, kde čeká na podpis prezidentů. Nevím o tom, že by někdo v Polsku či Německu v podobném postavení jako senátorka Gajdůšková, obviňoval prezidenty Německa či Polska z velezrady v případě, že nepodepíší tuto smlouvu. To jen dokládá můj nedávný komentář o ČSSD, kterou jsem označil jako stranu zbabělců a podlosti. O výroku senátorky Gajdůškové to platí dvojnásob.