Ne lítostí, ale ze vzteku nad bezmocí bezmocných. Nad arogancí mocných. Nad vším tím plebejstvím těch, kteří by měli představovat elitu společnosti svobodných občanů (je to tak správně, pane prezidente Klausi?), nad nedostatkem noblesy, gentlemanství, elementární slušnosti. Zhnusenost nad domácími poměry kapku po kapce stoupá. Po tom, co se dělo na pražském Staroměstském náměstí kolem fotovýstavy k 60. výročí vzniku Izraele, dostoupila vrcholu.

Pohled od Adama

Letos 6. června jsem obdržel e-mail od pana J. A. z Ligy proti antisemitismu, který mě požádal o pomoc při realizaci prezentační fotovýstavy pořádané u příležitosti 60. výročí vzniku moderního Izraele. Ta se měla původně konat v červenci na Staroměstském náměstí, trvat týden a v osmnácti stanech nabídnout návštěvníkům na dvě stovky velkoplošných fotografií. Pan J. A. v korespondenci uvedl: „Máme veškerou podporu izraelského velvyslanectví, pražského magistrátu i izraelské agentury Sochnut.“ Současně mě požádal, abych z bezpečnostních důvodů o akci zatím pomlčel. To jsem samozřejmě respektoval, současně jsem se ale musel omluvit za to, že se do programu nezapojím, a to z čistě časových důvodů.

Málo platné, Stvořitel stanovil délku pozemského dne na 24 hodin a s tím nikdo z nás nic nenadělá.

Organizátorům výstavy jsem nicméně poskytl několik skromných rad a projekt jsem považoval symbolicky „za svůj“ - měl mé plné sympatie a morální podporu. (Už proto, že sám dělám něco podobného, ve spolupráci s Lumírem Hanušem z Jeruzaléma webovou fotoprezentaci Izraele na svých internetových stránkách.)

Změna termínu

Akci jsem vedl podvědomě v patrnosti s tím, že budu-li mít v době jejího konání příležitost, rád ji navštívím a přinesu na svém blogu Trans-Continetal Monitor reportáž. V červenci bylo ovšem ticho po pěšině, stejně tak v srpnu a září. Až v říjnu přinesl zpravodajský server Eretz.cz pozvánku na tuto fotoexhibici, pro níž byl na Staroměstském náměstí vymezen termín od 19. do 26. října 2008. Webová informace nepostrádala užitečnou výzvu: „S ohledem na krátkou dobu trvání návštěvu neodkládejte.“ V mém časovém rozvrhu platném pro příslušný týden připadal k cestě do Prahy pouze pátek 24. října. Jenomže tou dobou byla už výstava předčasně ukončena, neboť se stala obětí jiné akce, na jejímž úspěchu měla zájem místa nejvyšší.

Jistěže nešlo o záměr. Byli jsme „pouze“ svědky jednání, které je další ilustrací toho, že systém, v němž je nám dáno žít, můžeme s klidným svědomím nazvat mafiánským kapitalismem.

Kdo dřív přijde, první mele? Ne v Bémově Praze

Zahájení výstavy k 60. výročí Izraele, plánované několik měsíců předem, bylo stanoveno na neděli 19. října 2008. Následujícího dne přišel šok. Firma Taiko, která má podle Lidových novin „úzké vazby na pražský magistrát a na Staroměstském náměstí pořádá vánoční a velikonoční trhy“, se jala přesunout výstavní stany do menšího prostoru na náměstí, za pomník Jana Husa. Důvod je všeobecně známý: v úterý se na ploše „před Husem“ konal politický koncert na podporu ODS, který, jak známo, navštívil i prezident Klaus a kde důležité slovo měl primátor Bém. Týž primátor Bém, který nad výstavou k šedesátinám židovské republiky přijal osobní záštitu. Akci zaštítil vskutku dokonale. Jak píší LN, byli to podle kurátorky výstavy Radky Zemanové Bémovi podřízení z magistrátu, kdo nařídil výstavu přesunout a zajistil pro demontáž firmu Taiko.

Otázka: K čemu jsou záštity mocných této země nad akcemi podobného druhu, když je pak nedokážou „ochránit“. Podotázka: K čemu jinému než k populistickému získávání politických bodů?

Na tomto místě je potřebné říci něco o motivech organizátorů „izraelské“ výstavy. „Naší akcí se nechceme obohatit ani lacině proslavit,“ napsal mi pan J. A. ve výše citovaném e-mailu a pokračoval: „Výstavou chceme poděkovat a vzdát hold statečným lidem, kteří 60 let žijí ve válečném stavu a neustoupili tomu nejbrutálnějšímu násilí.“ Velká část přípravy byla financována ze soukromých prostředků pořadatelů.

A pak …

Sloni v porcelánu. Nebo něco horšího?

Pak přišel termín senátních voleb, kandidáti ODS nezískali v prvním kole nadpoloviční většinu a bylo nutné je co nejúčinněji podpořit. Nejlépe koncertem spřízněných uměleckých duší. Ideální, vpravdě kultovní místo: Staroměstské náměstí. Není pochyb o tom, že vše bylo řádně nahlášeno. Jenomže stejně tak řádně ohlášena a primátorem města oficiálně zaštítěna byla i výstava „Izrael – 60 let objektivem“. Na stejném místě a ve stejné době.

Někde se stala chyba (máme právo požadovat vysvětlení magistrátu). Jak ji kultivovaně vyřešit? Možností bylo jistě více, kompetentní místa zvolila tu nejhorší ze všech. Aby bylo jasné, kdo je této zemi „rovnější“. Výstavní stany byly demontovány, „zahnány“ do míst, aby nepřekážely (jako prostí návštěvníci hřbitova v Řepích během „mafiánského funusu“ Kočky mladšího) a teprve po skončení koncertu na podporu senátorů ODS přemístěny zpět. I kdyby nedošlo k ničemu horšímu, je toto počínání nutné veřejně označit jako skandální projev arogance moci, navíc zcela negentlemansky na úkor slabšího. Skutečnost, že tři stany stěhování nepřežily, ve středu v noci se zbortily a následkem toho bylo poničeno několik desítek exponátů a výstava musela být předčasně ukončena jen dokresluje, jakou hodnotu měla primátorova záštita.

Vždyť Pavel Bém měl jako první zasáhnout proti tomu, aby se stany bylo manipulováno!

Na případnou námitku, jak jinak měla být situace vyřešena, odpovím otázkou. Kdyby na Staroměstském náměstí bylo v předstihu zbudováno pódium pro úterní koncert ODS, a pak přišli pořadatelé výstavy o Izraeli s tím, že na stejném místě chtějí vztyčit stany, také by se pódium demontovalo a přemístilo kamsi „za Husa“?

Odpovídám ano - ale v jediném případě. Pakliže by za pořadateli výstavy stála silnější politická lobby než za organizátory předvolebního koncertu. Zcela v souladu s principy fungování mafiánského kapitalismu.

Kdo ze slabších se stane jeho obětí příště?

Stejskal.estranky.cz