Co nám hrozí, když nepřijmeme euro a migrační kvóty

Prázdnost programu a absenci argumentů nahrazuje kdekdo strašením. Jedna z jeho podob je i předkládání emotivních, avšak manipulativních otázek.

Klasická manipulační technika spočívá v předložení otázky „buď - anebo“, ve které však její formulací dosáhne autor toho, že ve skutečnosti na výběr nemáte.

Takže buď jsou obě možnosti stejné („Mám si dát tři velká piva, nebo pět malých?“). Anebo je jedna možnost zcela nesmyslná („Mám jít s kamarády do hospody, nebo zavraždit sousedku?). Autor v obou případech dosáhne odpovědi, jaké zamýšlel. Verze „žádné pivo“ a „nepůjdu do hospody“ ve skutečnosti nebyla připuštěna.

Podobné je to v politice. Věta „když nepřijmeme euro a migrační kvóty, tak nás spolkne Putin“, která nyní zní od některých českých i bruselských politiků, je hrubě manipulativní.

Předhozením obrazu nesympatického ruského prezidenta totiž autor vylučuje diskusi k celé řadě souvisejících důležitých otázek. Kdo bude mít z přijetí eura užitek? Kdo na něm bude tratit? Kdo bude mít prospěch z migračních kvót a na čí náklady to bude? Jaké budou důsledky dnes a v budoucnosti?

A autor tohoto manipulativního výroku zcela ignoruje další možnosti, třeba silná vazba na USA. A co se týče Ruska, tak nadhodnocuje reálné možnosti. Jak by nás, člena NATO, mohlo pohltit Rusko? Nemáme s ním ani společnou hranici, navíc mezi Ruskem a námi jsou další členské státy NATO a dokonce platící eurem. Nemáme zde ani žádnou kompaktní ruskou menšinu. Náš vzájemný obchod s Ruskem je na úrovni jen několika procent HDP, nejsme na něm jednostranně závislí v žádné důležité komoditě.

Takže závěr? Schopnost Ruska udržet na své orbitě jako satelit stát, který o to nestojí, je minimální, skoro nulová. Výmluvnými příklady budiž Gruzie a Ukrajina. Schopnost ruské armády dosáhnout nějakého úspěchu v lokalitě, kde o to domácí obyvatelstvo nestojí, se rovněž limitně blíží nule. Strašení Putinem v diskusi o naší pozici v EU je proto hodně falešný argument.

Cílem je pouze zablokovat legitimní diskusi o nesmyslech nucených nám z Bruselu.

Autor je radní pro školství za ODS, Praha 4