26.4.2024 | Svátek má Oto


POLITIKA: Promoření hysterií

17.4.2020

Standardně používaný epidemiologický termín vypustil pan profesor Prymula na veřejnost a hned byl oheň na střeše. Dnes už termín žije svůj další, odlišný život a vyvolává vášně. Jsou zastánci promoření a jsou odpůrci promoření. Promoření se najednou bere jako nějaká aktivní činnost. Jenže to je nedorozumění.

Je to stejný nesmysl jako být pro, nebo proti gravitaci. Samozřejmě můžete být proti gravitaci, či pro gravitaci. Na realitu gravitace to však má nulový vliv. Populace se objektivně začala promořovat okamžikem nakažení prvního člověka. A dotyčný ani nemusel být klinicky nemocný. Od té chvíle promořování probíhá a bude probíhat tak dlouho, dokud nebude podstatná část populace v imunitě. Jak vysoká ta podstatná část bude, není ještě známo, na to je Covid-19 ještě stále onemocnění nové. Běžně se procento pohybuje mezi 60 a 90. Obecně platí, že čím je kontagiozita (snadnost nakažení) onemocnění vyšší, tím vyšší je i potřebné procento populace v imunitě, aby se virus dále nešířil. Dnes se tomu říká kolektivní imunita, byť v angličtině je termín „herd imunity“, jenž je mnohem výstižnější.

Na naší vůli a opatřeních závisí tedy jen rychlost promořování. Od samého počátku byl faktor času zcela správně brán v potaz, neboť příliš rychlé promořování by mohlo zahltit kapacity zdravotnických zařízení pacienty, u kterých má onemocnění velmi výrazný klinický, až dramatický průběh. To a jenom to je rozumným důvodem všech opatření, zejména karantén.

Regulace rychlosti je důležitá. Je nebezpečné, aby se onemocnění šířilo v populaci příliš rychle, je však velmi nerozumné zkoušet onemocnění zastavit, ba dokonce za cenu zbytečných nákladů jej brzdit zbytečně moc. Situace je obdobná jako řízení stavu vody v přehradách při povodních. Zcela ponechat stavidla otevřená by mělo naprosto devastující následky. Pozitivní by bylo jen to, že povodeň by proběhla rychle a voda by opadla nejrychleji ze všech možností. Následky by však byly hrozné. Rozhodně by negativa převažovala. Ponechat však stavidla zcela zavřená by znamenalo jen odklad stejně negativních dopadů, respektive ještě horších. Navíc s ohrožením i vlastních přehrad, které by nemusely nápor vody vydržet a pak by byla katastrofa násobně horší. Nejrozumnější je tedy cesta postupného upouštění. Buď mírného kontinuálního, nebo spíš pulzního. Jsem přesvědčen, že pulzní přístup by byl lepší nejen v uvedené analogii s povodněmi, ale i v případě opatření proti Covid-19.

Každé opatření má potenciál trochu ke zbržďování přispět a každé má také své náklady. Jako v každém jiném rozhodování něco za něco je i v tomto případě ideál maximum výnosu proti minimu nákladů. Bohužel tímto testem vládní opatření dobře neprochází. Spousta opatření není domyšlených, pokud však některými selektivními kroky vláda neřeší i nějaké jiné záměry.

Jaký význam má selekce otvíraných prodejen podle velikosti podlahové plochy? Pokud mám určitý počet zákazníků, tak nejvíc je naředím, budou-li mít možnost přijít do více prodejen. Čím méně jich bude, tím větší budou fronty. K čemu je to dobré? Jaký význam má uzavření hranic se sousedy, kteří jsou z nákazového hlediska ve stejné situaci, a pak udělovat výjimky podle toho jak moc jsou pro hospodářství dle úsudku ministerstva vnitra potřební? Oč logičtější by byl přístup čistě zdravotní, kdy pro zájemce pro vstup na naše území by byla povinnost mít negativní výsledek testu na přítomnost viru ne starší než dvacet čtyři hodin, anebo potvrzení, že dotyčný má s krevním séru dostatečný titr virus neutralizačních protilátek.

Tento požadavek by se také samozřejmě mohl uplatňovat i u všech občanů, kteří musí dnes trávit dva týdny v karanténě úplně zbytečně. To všechno přináší hospodářství obrovské ztráty. A rozhodně nejsou rozumně opodstatněné. Zdalipak si někdo uvědomil, jak moc normální život poškozuje stálé uzavření škol? Je jistě nemálo žen, které si musely vzít dovolenou, aby mohly být s dětmi doma. Zpravidla dovolenou, kterou si plánovaly na letní prázdniny. Co budou dělat o prázdninách? Vezmou si neplacené volno a zůstanou bez prostředků? Pošlou děti, v podstatě nejnebezpečnější přenašeče, k babičkám a dědečkům, tedy k té nejohroženější skupině, kterou chceme chránit?

Dokud nebude vakcína, a ta nebude rozhodně ani po prázdninách, nezmění-li se registrační podmínky u lékových agentur a nezredukují-li se předepsané podmínky klinických zkoušek pro nově registrované vakcíny, bude nejmladší věková kategorie tak jak tak první kohortou kolektivně imunizovaných. Představa dětí sedících v rouškách s patřičnými rozestupy v lavicích či pohybujících se po školní chodbě je naivní.

Nepokládám se za vševěda, který ví, jak na to. Chybí mně však veřejná argumentace pro ta která opatření a veřejná oponentura každého takového opatření. To potřebujeme. Ovšem rozhodně nepotřebujeme žádnou hysterii. Není k ní důvod. Promoření normálně probíhá.

Ondřej Rychlík