Když poslanec Schwippel mluvil na kameru po svém odchodu z poslaneckého klubu ODS, zmínil návrhy, které nebude jako nezařazený podporovat. Byly mezi nimi i „účelové změny volebního zákona“, jak zní přesná citace. Poslanec Schwippel si však neuvědomil, že tím bezděky ubírá ODS mandáty.

Šest variant

Tzv. reformu volebního zákona projednala a schválila vláda na svém zasedání na konci srpna. Z osmi variant nakonec zvolila tři, které dala za úkol ministru Pospíšilovi zpracovat do legislativního návrhu. Jedná se o tzv. model řecký, holandský a skotský.

První dva z nich plní plně zadání vlády, podle kterého má dojít k úpravě volebního systému „tak, aby garantoval vyšší míru proporcionality (Hagenbach-Bischoff) a garantoval vítězi voleb tzv. volební prémii v rámci přerozdělení mandátů v druhém skrutiniu, o jejíž podobě bude vedena diskuse." Obě varianty se liší podle způsobu přepočtu, velikostí a počtem volebních obvodů a výpočtem bonusu. Třetí nesplňuje podmínku využití Hagenbach-Bischoffovy metody. Všechny varianty mají následně dvě podvarianty, které budou každopádně legislativně zpracovány.

Většina návrhů posiluje ODS

Co je ale důležité, čtyři, resp. všechny varianty v nejpravděpodobnějším vývoji voleb, tedy posilování bipolárnosti stranického systému, a v případě, že z něj ODS vyjde jako vítěz, je pro Topolánkovu stranu výhodnější než současný systém. Pokud tak Jan Schwippel mluví o negativním stanovisku k návrhu, jedná se buď o malomyslnost a nedůvěru, že ODS může volby vyhrát a volebního systému tak využít, nebo se schovává za teoretické modely, které podporují většinový volební systém, který je však v praxi neprosaditelný. Podíváme-li se navíc na propočty detailněji, chová se podle logiky tohoto systému každá ze schválených variant, k tomu však posiluje menší strany.

Nejlepší alternativa? Řecko

Už dříve byly varianty posilující většinový prvek zrušeny Ústavním soudem. Změnu počtu obvodů i přepočet zamítl v roce 2000 Ústavní soud a výsledkem byl paskvil, který třeba zachoval vyšší prahy pro volební koalice. V tomto případě se podobné hrozbě vystavují návrhy s pevným bonusem, který lze bez náhrady zrušit, aniž by se rozhodnutí dotklo zbývající části zákona – tedy tvrdý holandský bonus a obě skotské varianty. Zbylé tři varianty – holandská s degresivním bonusem a obě řecké – jsou vázány na výsledek v prvním skrutiniu a bonus by tedy nešel zrušit bez zrušení celého zákona, což se jeví jako málo pravděpodobné a neprozřetelné. Z uvedených tří se zdá jako nejvhodnější řecká varianta, neboť degresivní bonus v případě holandské varianty tak trochu popírá smysl volebního bonusu a místo, aby postavení vítěze posiloval, tak jej brzdí.

Pan poslanec Schwippel by tak měl především zvážit dřívější vývoj v otázce změny volebního zákona a propočítat si předložené varianty, které ODS jako vítězné straně napomáhají. Pokud argumentuje přijetím většinového systému, měl by si uvědomit, že i v něm druhá strana získává méně hlasů než první a ani on není všespasitelný – obě stabilnější menší strany ve Sněmovně – KSČM a KDU-ČSL – mají podporu značně koncentrovánu a určitý počet mandátů by i tak získaly. V opačném případě, pokud v současné situaci trvá na změně ústavy a zavedení většinového systému, jinými slovy říká: Přeji si spolupráci s ČSSD.

Autor je politický analytik