POLITIKA: Nadšené troubení
Na oranžový autobus řidiči často troubili. Volební manažer ČSSD Jaroslav Tvrdík si myslí, že z radosti.
Původně jsem chtěl psát o 7.000 korunách na počítač, 60.000 za první, 90.000 za druhé a 120.000 korunách za třetí dítě, ale pak jsem si říkal, že nejsem podobně zoufalý jako hoši a dívky z ČSSD, kteří předpokládají, že co volič, to úplný blb nebo prostoduchý jako redaktoři z Novinek, kteří si musí ke zjištění, že se jedná o naprosto nereálnou hovadinu pozvat ekonomické analytiky. Tak to laciné téma nechám jiným. (Jen s napětím čekám, kdy se jako v posledních volbách objeví nápad s výkupem ojetých vozidel za 50.000,- Kč.)
Večer jsem objevil onačejší téma.
„…K našemu zděšení je to pravda…“ Tak komentoval počátkem září 2003 Tvrdíkovo zvolení do čela Českých aerolinií šéf odborové organizace leteckých inženýrů a mechaniků Emil Kasík.
Po několikaletém úspěšném působení v ČSA se letos v lednu pan Tvrdík stal šéfem volebního štábu Strany se sociálním cítěním za peníze jiných. Tleskal jsem nadšením, když jsem se o tom dověděl. Paroubek předseda, Rath ministrem zdravotnictví, Jandák na kultuře a Tvrdík velí volebnímu štábu! Úspěch ve volbách zaručen!
V pondělí se vydal na svou první cestu po dálnici oranžový double-decker - „symbol ČSSD jako moderní evropské strany, současně provázané na prosperující ČR“ . Mezi Průhonicemi a Prahou se dle Novinek řítil rychlostí 40 km/ hod. Aby mohl někdo podobným způsobem omezovat dopravu na naší nejpřetíženější dopravní tepně, musí mít kromě patřičných povolení i notný kus odvahy. Když jsem si četl slova karlovarského lídra ČSSD, že většina okolojedoucích řidičů mávala, vybavila se mi známá scéna z filmu Mr. Bean: Největší filmová katastrofa – v něm si hlavní hrdina také myslel, že ty vztyčené prostředníky jsou přátelským máváním.
Tvrdíkovo přiznání, že pro ta pomalá a technicky zastaralá přibližovadla s přemalovanou fasádou, která si kamarádi šibalů zvolili za svůj volební symbol, bude volební tým soc. dem. volit takové časy a trasy pro přesun, aby co nejméně blokovala silnice, je důkazem, že nejen pan Tvrdík ví, že překáží (a nejen silničnímu provozu). „..´Chceme být k občanům obecně i k řidičům co nejohleduplnější a nejšetrnější,´ řekl Právu Tvrdík…“
Tvrzení, že řidiči radostně zdravili oranžový autobus šinoucí se po D1, je asi stejně blízké realitě, jako když premiér vlády Paroubek a jeho místopředseda Jiří Havel tvrdili sugestivně v TV, že právě prohraná arbitráž s Nomurou je vlastně plichta.
„….Porážka naše při posledních volbách jest však jen předzvěstí budoucích vítězství. My jsme sice dostali výprask, ale slavili jsme morální vítězství – jak říkají realisti. Byli jsme biti jako žito, ale bylo to předzvěstí šťastnější budoucnosti – jak říkají mladočeši…“
(Jaroslav Hašek – Politické a sociální dějiny Strany mírného pokroku v mezích zákona)
Původně jsem chtěl psát o 7.000 korunách na počítač, 60.000 za první, 90.000 za druhé a 120.000 korunách za třetí dítě, ale pak jsem si říkal, že nejsem podobně zoufalý jako hoši a dívky z ČSSD, kteří předpokládají, že co volič, to úplný blb nebo prostoduchý jako redaktoři z Novinek, kteří si musí ke zjištění, že se jedná o naprosto nereálnou hovadinu pozvat ekonomické analytiky. Tak to laciné téma nechám jiným. (Jen s napětím čekám, kdy se jako v posledních volbách objeví nápad s výkupem ojetých vozidel za 50.000,- Kč.)
Večer jsem objevil onačejší téma.
„…K našemu zděšení je to pravda…“ Tak komentoval počátkem září 2003 Tvrdíkovo zvolení do čela Českých aerolinií šéf odborové organizace leteckých inženýrů a mechaniků Emil Kasík.
Po několikaletém úspěšném působení v ČSA se letos v lednu pan Tvrdík stal šéfem volebního štábu Strany se sociálním cítěním za peníze jiných. Tleskal jsem nadšením, když jsem se o tom dověděl. Paroubek předseda, Rath ministrem zdravotnictví, Jandák na kultuře a Tvrdík velí volebnímu štábu! Úspěch ve volbách zaručen!
V pondělí se vydal na svou první cestu po dálnici oranžový double-decker - „symbol ČSSD jako moderní evropské strany, současně provázané na prosperující ČR“ . Mezi Průhonicemi a Prahou se dle Novinek řítil rychlostí 40 km/ hod. Aby mohl někdo podobným způsobem omezovat dopravu na naší nejpřetíženější dopravní tepně, musí mít kromě patřičných povolení i notný kus odvahy. Když jsem si četl slova karlovarského lídra ČSSD, že většina okolojedoucích řidičů mávala, vybavila se mi známá scéna z filmu Mr. Bean: Největší filmová katastrofa – v něm si hlavní hrdina také myslel, že ty vztyčené prostředníky jsou přátelským máváním.
Tvrdíkovo přiznání, že pro ta pomalá a technicky zastaralá přibližovadla s přemalovanou fasádou, která si kamarádi šibalů zvolili za svůj volební symbol, bude volební tým soc. dem. volit takové časy a trasy pro přesun, aby co nejméně blokovala silnice, je důkazem, že nejen pan Tvrdík ví, že překáží (a nejen silničnímu provozu). „..´Chceme být k občanům obecně i k řidičům co nejohleduplnější a nejšetrnější,´ řekl Právu Tvrdík…“
Tvrzení, že řidiči radostně zdravili oranžový autobus šinoucí se po D1, je asi stejně blízké realitě, jako když premiér vlády Paroubek a jeho místopředseda Jiří Havel tvrdili sugestivně v TV, že právě prohraná arbitráž s Nomurou je vlastně plichta.
„….Porážka naše při posledních volbách jest však jen předzvěstí budoucích vítězství. My jsme sice dostali výprask, ale slavili jsme morální vítězství – jak říkají realisti. Byli jsme biti jako žito, ale bylo to předzvěstí šťastnější budoucnosti – jak říkají mladočeši…“
(Jaroslav Hašek – Politické a sociální dějiny Strany mírného pokroku v mezích zákona)
