Oblíbená hra o tom, kterému z ministrů nejspíše hrozí vyhazov, má na přelomu roku přesvědčivého vítěze v šéfovi dopravního resortu Danovi Ťokovi.

Přesto o jeho dalším osudu ještě rozhodnuto není, premiér Andrej Babiš se nechal slyšet, že výměny ve vládě přijdou nejdříve až ve druhém čtvrtletí.

Důvod pro odvolání Dana Ťoka by se našel. Dostatečným malérem jsou prosincové kolony na úseku dálnice D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem, které se v menší míře opakují i v lednu.

Někdo musí nést odpovědnost za to, že oprava úseku byla v březnu zahájena, nebyla však do zimy dokončena do té míry, aby se na ní dal obnovit plnohodnotný provoz. Pokus dotáhnout opravu během zimy porušil všechna pravidla bezpečnosti, očekávaný dopravní kolaps se dostavil, a někdo by tedy měl nést odpovědnost.

Pro premiéra to není snadné rozhodování. Ke stylizaci jeho vlády patří, že investuje do budoucnosti, ovšem teď je jedinou známou investicí oprava D1 a tam se právě koná fiasko. Vyhodit ministra je nasnadě, ovšem to znamená přiznat, že na D1 nejde o výjimečný výpadek, ale že se s dopravními investicemi opravdu nedaří.

Propustit současného ministra dopravy by opravdu nebylo úplně spravedlivé. Krkolomnou operaci s modernizací D1 nevymyslel. S plánováním se začalo někdy v roce 2011 za ministra Pavla Dobeše, oprava prvních úseků byla zahájena za Zbyňka Stanjury.

Důvodem nebyla snad potřeba předělat D1 do té míry, že vznikne úplně nové dálniční těleso, ale bylo nutné nějak utratit evropské peníze, pro které nebylo využití. K tomu se drahá oprava za desítky miliard opravdu hodila, i když to znamenalo významné zhoršení podmínek provozu a i když bylo předem jasné, že se šibeniční lhůta při opravách do roku 2018 nedodrží a že se kolapsům typu toho loňského vyhnout nepůjde.

Ke spornému rozhodnutí tedy došlo už jindy a Ťok pouze pokračoval. Objektivně vzato pokračovat nemusel, ale ani on neměl dost projektů, za které by šlo bruselské dotace utratit.

Řetězec pochybení jde protáhnout do ještě vzdálenější historie. V roce 2006 při volbách se všechny politické strany zapřísahaly, že před náročnou opravou D1 dostaví druhou dálnici z Čech na Moravu mezi Hradcem Králové a Olomoucí, a sliby nesplnily.

Úplně ještě nevybledla vzpomínka ze 70. let minulého století, kdy meteorologové varovali státního investora, ať netáhne brněnskou dálnici po hřebenech okolo Humpolce, kde jsou v zimě pro dopravu snad nejhorší klimatické podmínky z celé republiky.

Kolapsu na D1 v podobě z prosince 2018 snad šlo zabránit, selhání však bylo v řádu věcí, jak se odvíjely v posledních 50 letech. Řidiči na cestě mezi Brnem a Prahou i sám ministr Ťok se tomu možná diví, ale v zásadě se nestalo nic jiného, než že poznali skutečnou realitu České republiky. Překvapením by spíše bylo, kdyby všechno proběhlo bez komplikací.