Patří Piráti mezi radikály? Podporují to, co přichází z anglosaského Západu a děsí tolik lidí se zkušeností z komunismu? Prosazovali by, kdyby mohli, otevřenost k migraci, politiku identit (hodnocení lidí podle rasy, etnicity, náboženství či pohlaví), nadřadili by klima zájmu o potíže běžných lidí? Nutili by nás „změnit způsob života“? Sami to tak direktně neříkají. Spíše sázejí na racionalitu, práci s daty, čísly a matematickými modely. Leč v praktické politice takovou nálepku mají.

Přispívá k tomu více faktorů. Jistí politici je tak sami cejchují. Třeba Václav Klaus či Andrej Babiš. Piráty podporují lidé či média sázející ještě před deseti lety na Zelené: tudíž Piráti něco z jejich radikalismu mít musejí. A přispívají k tomu i takové detaily jako dredy předsedy Ivana Bartoše.

To vše se půl roku před volbami shrnuje do otázky: Mohou být Piráti stranou pro všechny? Nebo zůstanou úspěšní, ale jen díky „bublině“ fanoušků informačních technologií, hipsterů, pokrokářů a vyznavačů hesel Antiklaus, Antizeman, Antibabiš? Kdyby měli volební právo jen lidé do 30 let, Piráti by mohli celou kampaň vypustit a svých 35 procent hlasů by měli jistých. Ale chtějí-li uspět ve všelidovém hlasování a sestavit vládu desetimilionového státu, musejí hrát na notu „všelidové strany“. Jiná cesta k moci nevede. A tím, že začali oslovovat starší voliče, dali najevo, že to vědí.

Rozhoduje věk i odér „vědecky řízené společnosti“

Tady Piráty zatím nelze srovnávat s německými Zelenými. I ti míří do vlády a v Berlíně mají pověst radikálů, jakobínů i svazáků („strana zdražování a zákazů“). Ale během čtyřiceti let se vyvinuli do jisté pestrosti. Vedle svazáků z Berlína jsou tam lidé jako Winfried Kretschmann (72), jenž vypadá jako takový strejda. Ale tento „strejda“ je už deset let premiérem bohatého a průmyslového (Mercedes, Porsche) Bádenska-Württemberska. Je praktikující katolík, vzpírá se politické korektnosti a nyní Zelené dotáhl k vítězství v zemských volbách (32,6 procenta).

Kretschmannovy Zelené volí lidé napříč věkovými skupinami. Strana je v pozici, k jaké míří Piráti. Co jim brání? Možná to, že mezi svými lídry nemají „strejdu“ typu Kretschmanna (či Jaroslava Kubery vítězícího spíše „na ksicht“ než na legitimaci ODS), jakého volí i senioři. Ale možná jim brání i něco obecnějšího, tedy v postkomunistickém Česku.

Právě senioři patří ke generaci, jež zažila komunismus a odnesla si z něj citlivost vůči jistým věcem. Tito lidé pamatují život v režimu, který se sám hrdě vydával za „vědecky řízenou společnost“. A leccos z toho teď rezonuje ve vystupování Pirátů, v jejich fascinaci daty, čísly a matematickými modely.

„Pokud nebudeme mít vědecké údaje, nemůžeme hlasovat pro prodloužení nouzového stavu,“ řekla Olga Richterová, místopředsedkyně Pirátů, pro iDNES. K premiérovi dodala: „Vyděsilo mě, že nepředstavil ani náznakem, podle jakých čísel a modelů se řídí.“ Richterová to myslela racionálně a dobře, rozhodování vlády i premiéra je zralé na kritiku nejpozději od loňského srpna.

Jen Olga Rychterová zapomněla, že je dost lidí, například mezi seniory, kteří to vnímají jinak. Lidí, které zase děsí politici rozhodující se jen podle matematických modelů.

LN, 22.3.221